Kromě toho energetická společnost ČEZ testuje i jiná vhodná paliva rostlinného původu. Jak vyplynulo ze semináře Bezpečnost energetiky v kontextu energetické strategie, který se uskutečnil v rámci MSV, je biomasa velmi složité palivo, neboť podíl těkavé hořlaviny je velmi vysoký – u dřeva 70 a u slámy dokonce 80 procent. Proto se stává, že ve skutečnosti hoří pouze část paliva. Podmínkou dokonalého spalování je vysoká teplota, účinné směšování se vzduchem a prostor dostatečný k tomu, aby všechny plyny dobře shořely (aby nehořely až v komíně). Dřevo se pro energetické použití tzv. štěpkuje, piliny se lisují do pelet a briket. Sláma se používá jak obilná, tak z olejnin, lisuje se nebo se z ní vyrábějí různé granule. Průměrná výhřevnost dokonalé suché rostlinné biomasy je 18,6 MJ/kg. Pro srovnání u uhlí je to 24 až 29 MJ/kg a u topného oleje 42 MG/kg. Biomasa se ve velkém spaluje v klasických teplárnách nebo elektrárnách například ve fluidních kotlích s cirkulací spalin středních a velkých výkonů. Problémem je určit optimální roční množství biomasy tak, aby se vyplatilo dlouhodobě investovat do dopravy paliva. V ČR chybí také rozvinutá infrastruktura pro její pěstování, svážení, skladování a zpracování pro energetické použití. Prvnímu reálnému ověření této technologie ve velkém došlo v elektrárně Hodonín, kde se spolu s jihomoravským lignitem začaly zpracovávat otruby. Následovaly spalovací zkoušky v Tisové, Poříčí a Ledvicích. Osvědčilo se také spalování biomasy v roštových kotlích v teplárně Dvůr Králové. Celková roční produkce elektrické energie spálením biomasy ve zdrojích ČEZ s fluidními kotli v roce 2005 dosáhla 115 337 MWh. Podle dosavadních zkušeností lze očekávat, že největší využití biomasy bude spojeno s decentralizovanými zdroji menších výkonů, zejména kogeneračními jednotkami, popřípadě s jednotkami trigeneračními – současná výroba elektřiny, tepla a chladu.