Inflaci tlačí vzhůru také mzdy, které rostou napříč ekonomikou. Petr Sklenář z J&T banky poukazuje na to, že téměř polovinu meziroční inflace tvoří položka bydlení (energie plus nájem), čtvrtina připadá na potraviny, ale k růstu cenové hladiny přispívají i další části spotřebního koše. Proto nadále očekáváme, že inflace do konce roku zůstane v pásmu 2,5-3,0 %. Za celý rok průměrnou inflaci pak Sklenář očekává 2,7 procenta.

„Elektřina zdražuje meziročně o 12,5 procenta. Je jednoznačně nejvýrazněji rostoucí položkou v segmentu energií. Letošní růst cen elektřiny by již neměl být tak citelný, avšak domácnosti se musí připravit na zdražování i v příštích letech – v průměru kolem deseti procent ročně. Důvodem je přechod na environmentálně šetrnější, ale také dražší, zdroje energie, který pod taktovkou EU probíhá zejména v Německu, s nímž je český energetický trh silně propojený,“ řekl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.

Život zdražuje všem

Běžné výdaje za chod domácnosti jako je voda a elektřina zdražuje všem domácnostem. Praha navíc v příštích dvou letech plánuje zvýšit vodné a stočné, a to o dvě procenta. Výnosy chce pak metropole použít na obnovu a rozšiřování vodárenské sítě.  Záměr vyplynul z plánu rozvoje vodohospodářské infrastruktury mezi lety 2020 a 2024, který pražští radní už schválili. Obyvatelé Prahy letos platí 89,66 koruny za metr krychlový.

„Rostoucí náklady na bydlení se pak dotýkají úplně všech. Pokud by měly ceny potravin a energií růst dál vysokým tempem, může to být pro řadu lidí existenční problém. Předpokládám ale, že vlna zdražování v dalších měsících opadne a druhá polovina roku už bude klidnější,“ doplnila Jana Mücková, ekonomka Bondster.

Nájemné meziročně vzrostlo o více jak tři procenta

Ceny bytů jsou stále na vysoké úrovni, takže mnoho lidí využívá nájemní bydlení. Jenže nájmy také rostou. Spolu s cenami energií a vzrůstajícím nájemným mohou být pro některé rostoucí náklady na živobytí fatální.

„V oddíle bydlení si můžeme všimnout meziročního růstu cen u nájemného o 3,3 procenta. To v kombinaci s růstem cen za vodu, elektřinu a potraviny prodražuje položky základních životních potřeb. V důsledku tohoto vývoje musí lidé vynakládat více finančních prostředků na uspokojování základních potřeb, což může způsobovat problémy lidem, kterým v poslední době dostatečně nevzrostly příjmy,“ uvedl Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS.

Ceny za některé potraviny jsou čím dál vyšší

Domácnostem mohou přidělat vrásky nejen rostoucí náklady na bydlení, ale i vyšší ceny některých potravin. Například brambory meziročně zdražily o 88 procent.

„Spotřebitelské ceny v květnu meziměsíčně vzrostly o 0,7 %. Zvýšily se hlavně ceny potravin. Brambor o 11,1 %, ovoce o 7 % a masa o 2,4 %, z toho vepřového o 4,4 %. Meziročně se spotřebitelské ceny zvýšily o 2,9 %,“ komentuje aktuální výsledky Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.