Jde o výraznou negativní změnu na českém trhu práce, kdy jsme se vrátili, z hlediska počtu nezaměstnaných, na začátek roku 2007. V této souvislosti se objevují některé úvahy, které se snaží zlehčovat současnou situaci tvrzením, že nezaměstnanost ještě nedosahuje úrovně z konce devadesátých let minulého století a začátku tohoto století, kdy se pohybovala i nad hranicí půlmiliónu osob, a že tedy není důvod k panice.

Jsou však oprávněné důvody domnívat se, že současný negativní trend má jiný, nebezpečnější charakter. Nezaměstnanost druhé poloviny devadesátých let byla důsledkem neuvážené privatizace, nicméně zde byl potenciál ekonomického růstu a zvýšení zaměstnanosti plynoucí z možnosti otevřít český trh expandujícím zahraničním formám (ponechme teď stranou kritiku ekonomické monokultury, která tak vznikla).

Byla silná poptávka po výrobcích a službách produkovaných v ČR také ze zahraniční (ze zemí EU, hlavně Německa). Vláda navíc měla k dispozici větší zdroje pro případné krytí sociálních výdajů spojených s nezaměstnaností, které byly mezitím omezeny, utraceny, popřípadě promrhány a v rámci liberálníchreforem veřejných financí založených na krácení daní a odvodů na sociální pojištění. Protože tyto předpoklady v současné době chybí, může být dnešní růst nezaměstnanosti (s možným kulminačním bodem v polovině roku) dlouhodobější a může mít i chronickou povahu.

\"Českomoravská konfederace odborových svazů proto považuje za nezbytné učinit ke stabilizaci a udržení sociální rovnováhy na trhu práce co nejrychleji minimálně některá opatření.\" Dodává k číslů ČMKOS.

ČMKOS navrhuje nesnižovat odvody na sociální pojištění a vytvořit fond na mzdové vyrovnání pro zaměstnance, kteří nemohou pracovat na plný úvazek v důsledku krize. Mezi další návrhy patří zajištění zvýšení podpor v nezaměstnanosti a prodloužení doby pobírání dávek, nebo zajištění plné ochrany agenturních zaměstnanců a zaměstnanců s pracovními smlouvami na dobu určitou.