Investice na Islandu a USA připravily banky o miliardy

Investice bank do zahraničních cenných papírů, zejména islandských a amerických bank skončily fiaskem. Banky investovaly s vyšším rizikem s očekáváním vysokých zisků. Vše však skončilo úplně opačně. Na konci jsou bezcenné pohledávky a ztráty v hodnotě 15 miliard korun.

- Úvěry a půjčky: Nemáte na splátky? Jednejte s bankou!
- ČNB: Úrokové sazby mají nejnižší hodnotu od vzniku ČR!
- Šest bank v USA bude potřebovat další kapitál
- Čistý zisk Erste bank překonal očekávání

Nejhůře dopadla ČSOB, která musela odepsat více než 10 miliard korun, tedy dvě třetiny celkové částky. Není bez zajímavosti, že právě této bance klesl loni dramaticky zisk na necelé dvě miliardy korun. Další v pořadí je Česká spořitelna, která byla nucena kvůli pádu islandských bank odepsat více než 2 miliardy korun. Nejlépe skončila Komerční banka, jejíž odpisy z těchto transakcí činí jen několik stovek milionů korun.

Za krizi nemohou podnikatelé ale samy banky

Je pravda, že před začátkem krize dávaly ratingové agentury islandským či americkým bankám vysoká hodnocení, která mohla naše banky vést k přesvědčení, že rizika investic jsou minimální. Přesto se však jednalo o výrazně rizikovější obchody než třeba úvěry českým firmám či hypoteční úvěry.
Kdyby banky byly v době investic do rizikových aktivit obezřetnější, mohly nyní poskytnout občanům, firmám a podnikatelům výrazně více prostředků na financování jejich aktivit.

Chyby bank platí opět podnikatelé

Bohužel právě podnikatelé jsou nejvíce postiženi dřívější neopatrnou investiční strategií bank. Od bank však slyšíme argument, že v době krize musí být opatrné a brát na vědomí zvýšené riziko nesplácení úvěrů ze strany podnikatelů. Je třeba bankám připomenout, že za jejich stále ještě vysokými zisky stojí právě úvěry podnikatelům a občanům, kteří z velké většiny bezproblémově splácí. Z úroků a poplatků našim firmám a občanům banky získaly i minulý rok největší objem zisků. Rizikové investování na Islandu a v USA naopak bankám přináší ztráty. 

Je tedy více než problematické odůvodňovat omezování úvěrů pro podnikatele a zvyšování úrokových sazeb vysokým rizikem na trhu v době krize a zamlčovat fakt, že za většinou problémů našich bank stojí jejich neuvážená a riskantní investiční politika v zahraničí.

Banky by měly začít řešit problémy u sebe

Banky by se tak měly spíše zabývat kvalitou svých analytických týmů, zda opravdu kvalitně a správně označují rizika tam, kde skutečně jsou. Je velmi jednoduché vidět všude rizika v době krize a podceňovat je v dobách normálních. Pravým uměním je analyzovat rizika v době, kdy je vše zdánlivě v pořádku. Banky a jejich týmy nebyly schopné včas odhalit nebezpečí dávno se rozbíhající krize v USA a chovaly se jako by se nic nedělo. V době krize jsou zase naopak extrémně opatrné v segmentech, které jejich problémy nezavinily. Nyní je třeba hledat cesty z krize ven, kdy je i v zájmu bank pomoci při řešení problémů ekonomiky jako celku.
Banky si tak opět léčí své rány tam, kde mají jistotu, bezpečí a jistý zisk. Na úkor podnikatelů, kteří opět nesou tíhu krize. Na rozdíl od našich bank však na ní nemají žádnou vinu.