„Vývoj v loňském roce potvrdil, že pokud mají banky dostatečné kapitálové a likviditní rezervy, tak jsou schopny i v období slabé ekonomické aktivity udržet stabilitu a ziskovost,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.

Současná situace v globální ekonomice, na které je ČR jako malá otevřená ekonomika silně závislá, je výjimečná kombinací rizik z předkrizových let a nových rizik vznikajících kvůli snaze o hledání výnosnějších investic v prostředí charakterizovaném historicky nízkými výnosy dlouhodobých dluhopisů. Centrální banky a dohledové autority musí čelit úkolu, jak zabránit opětovnému poklesu poptávky a propadu ekonomik do deflační pasti a zároveň předejít nadměrnému přijímání rizik na finančních trzích. Riziku poklesu poptávky a deflace ČNB aktivně předchází prostřednictvím využití měnového kurzu jako nástroje měnové politiky, která tak přispívá ke stabilitě finančního systému.

Odolnost českého finančního systému byla prověřena zátěžovými testy podle zátěžového scénáře Evropa v deflaci, který zachycoval rizika dlouhotrvajícího propadu ekonomické aktivity a výkyvů na finančních trzích v příštích třech letech. Provedené zátěžové testy dokládají, že bankovní sektor zůstává i v modelu silné recese s deflací vysoce odolný a díky finančnímu polštáři udrží kapitálovou přiměřenost nad 8% regulatorní hranicí. Dostatečnou odolnost proti nepříznivému vývoji ukázaly i pojišťovny. Sektor penzijních společností zůstává citlivý na vývoj cen držených cenných papírů a v případě budoucího skokového vzestupu jejich výnosů by musel pravděpodobně navýšit kapitál.

Segment družstevních záložen zůstává v porovnání s bankami více rizikový. Podíl úvěrů v selhání na celkových úvěrech meziročně prudce vzrostl na téměř 23 procent a nepříznivé ukazatele přetrvávají i u dalších ukazatelů jejich činnosti. ČNB proto na základě zkušeností z dohledu nad záložnami připravila a předala Ministerstvu financí návrh legislativních změn.