Bankovní sazebníky jsou k ničemu, nevyznáte se v nich
5. 9. 2009 – 18:47 | Banky | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Vyznat se v sazebnících některých bank je pro běžného klienta téměř nemožné. Odstrašujícím příkladem je Česká či Poštovní spořitelna. Prohledávání těchto sazebníků připomíná detektivní práci.
České banky se dělí na dvě skupiny. Na ty s poměrně přehlednými a uživatelsky přívětivými sazebníky a na ty, nad jejichž sazebníky klienti úpí. Dobrou zprávou je, že většina českých bank už patří do první skupiny. Mezi mučitele klientů se letos zařadily Poštovní spořitelna a Česká spořitelna, která orientaci klientům komplikuje různými kombinacemi produktů, které lze zařadit do balíčku Osobního účtu. I to je závěr z průzkumu, v němž se servery peníze.cz a bankovnipoplatky.com snažily najít nejlevnější běžné účty pro průměrné klienty.
- Internet banking: Kolik stojí a kde je výhodný?
- Bankovní účty: I letos konkurenci válcuje mbank a hlavně menší banky
V zásadě existují dva druhy pojetí ztvárnění sazebníku – jedna přehledná srovnávací tabulka, kde klient najde všechny druhy účtů i služeb – např. ČSOB, KB a GE Money Bank. Klient v nich má víceméně hned jasno, co všechno patří do balíčku a co už nikoliv, a kolik ta která služba stojí v rámci účtu i mimo balíčkový účet.
Druhou alternativou je prezentace jednotlivých služeb či účtů zvlášť – např. UniCredit, Poštovní spořitelna, Volksbank. UniCredit má pod každým balíčkovým účtem přehledně vyjmenované, jaké služby klient za zaplacený paušál může zvolit. Určitou mezivariantou je „hybridní“ sazebník – např. Raiffeisenbank či Česká spořitelna.
Pro klienta je samozřejmě ideální, když je sazebník v jednom dokumentu (třeba v pdf formátu) a nemusí skákat z jednoho dokumentu či odkazu na druhý. Takový sazebník najdeme například u KB, GE Money či Raiffeisenbank. V jiných bankách lze narazit na rozdělení sazebníku na účty, platební styk a další služby.
Do skupiny bank se spíše přehlednějšími sazebníky patří KB, GE Money Bank, ČSOB, Volksbank, LBBW, Citibank, mBank a Fio. U posledních dvou jmenovaných institucí usnadňuje orientaci skutečnost, že většinu položek nezpoplatňují, takže se náklady klienta dají rychle spočítat.
Obecně se poplatky obtížněji počítají v sazebníku České spořitelny. Pokud se ovšem člověk spolehne na internetový konfigurátor, je věc jednoduchá. Problémem je, že takto sestavený účet bude dražší než obtížně sestavený účet podle sazebníku. Z konfigurátoru totiž není jasné, kolik by jednotlivé položky stály samostatně, kdyby je klient nezahrnul do balíčku Osobního účtu. Samotné dělení služeb je poměrně složité, služby (Standard, Plus, Speciál) se dále dělí na jednotlivé kategorie s počtem produktů a vše navíc komplikují výběrové sady. Jednotlivé produkty jsou tak těžko uchopitelné a nedají se od sebe oddělit.
Sazebník Poštovní spořitelny je zase graficky neuspořádaný a tudíž málo přehledný, kapitoly jsou od sebe odděleny číslováním, ale na první pohled není zřejmé, kde kapitola končí a kde začíná. Navíc není úplně jasné, co všechno patří pod jednotlivé druhy účtů.
Kamenem úrazu bývají nejasné formulace nebo složité pojmenování některých položek. Například u družstevní záložny Fio není zřejmé, zda klient platí za používání karty v obchodech. V sazebníku lze najít položku „Platba za zboží a služby v SR / v ČR a v zahraničí mimo SR“ za 0,2 Euro. Z této formulace by vyplývalo, že se za platbu zboží v ČR platí. Nicméně podle ujištění mluvčí Fio, Venduly Žaloudíkové, tomu tak není. Jde pouze o nepřesně formulovanou větu, neboť položka se týká jen slovenských karet (organizační složky Fio v SR), které jsou nově vydávány na požádání i k českým účtům vedeným v EUR.
Některé banky pracují s dodatečnými podmínkami – např. Citibank, GE Money či Raiffeisenbank. U posledně jmenované jde o podmínku určité aktivity klienta (výše příchozích plateb, hypoteční úvěr apod.). Sazebník je pak rozčleněn dle věrnostních výhod na Základ, Extra a Prémium. Citibank a GE Money Bank zase pracují s podmínkou minimálního průměrného zůstatku. Zatímco ale u Citibank se jedná o součet všech vkladů klienta, u GE Money Bank jde pouze o zůstatek na běžném účtu (Genius Active).
Obecným problémem sazebníků, který přispívá k nepřehlednosti, je také fakt, že často obsahují aktuálně nabízené účty a účty, které již banka nenabízí, aniž by byly nějak výrazněji graficky od sebe odlišeny (např. GE Money) či byly ve zcela jiné kapitole.
K přehlednosti sazebníků zajisté nepřispívá velké množství hvězdiček, výjimek, upřesňujících informací pod čarou či doprovodných „vysvětlujících“ textů. Stálo by také za to, označovat změny sazebníku oproti minulému stavu, jako to udělala aktuálně mBank (k 1.9.).
Vyznat se v sazebnících bank zkrátka není snadné. Pro běžné klienty je v praxi velmi komplikované, pokud ne přímo nemožné porovnávat nabídky jednotlivých bank. Řešením by bylo sjednocení terminologie a možná i snížení počtu balíčkových účtů, se kterými se v posledních letech roztrhl pytel.