První pokusy o sestrojení tohoto zařízení však neproběhly roku 1967, ale již o osmadvacet let dříve. Otcem myšlenky mechanického přístroje na vydávání hotovosti byl Američan arménského původu, Luther George Simjan. Ten jej veřejnosti představil již v roce 1939 v New Yorku. O vynález však tehdejší společnost příliš zájem neměla a zařízení tak bylo po půlročním provozu nakonec zrušeno. Mnohem větší úspěch zaznamenal John Shepherd-Barron o necelé tři desítky let později, kdy bankomat dne 27. června 1967 představil klientům londýnské pobočky Barclays Bank. Inspirací mu tehdy byl automat na čokoládové tyčinky a důvodem nespokojenost s omezenou otevírací dobou bank. Bankomat fungoval na principu vložení jednorázových poukázek, za které vydával obálky s deseti librami.

Převratný vynález západní Evropy se rychle šířil i do dalších států, Británii záhy následovala například Francie, Švédsko či Švýcarsko. Revoluční novince postupem času neodolalo ani tehdejší Československo – první bankomat byl u nás nainstalován roku 1989 na Václavském náměstí, zpočátku však sloužil pouze zaměstnancům spořitelny. Široké veřejnosti byl ale zpřístupněn bezprostředně po revoluci, a to 1. prosince 1989. Na rozdíl od dnešních bankomatů jej bylo možné využít jen k jedinému účelu – výběru peněz, přičemž fungoval v režimu off-line a aktuální data tak museli zaměstnanci banky každodenně nahrávat do systémů prostřednictvím disket.

Od svých prvopočátků urazily tyto přístroje značný kus cesty a portfolio poskytovaných služeb se významným způsobem rozšiřuje dodnes. Ačkoli se v nejbližších letech rozhodně nedá předpokládat jejich ústup, slávu bankomatů poněkud zastínil příchod platebních terminálů, jimiž je vybaven stále větší počet obchodníků a k jejichž užití hotovost nepotřebujete. Novinkou poslední doby pak jsou takzvané bezkontaktní karty, jimiž lze za určitých podmínek platit i bez znalosti magického čtyřčíslí.