"Desetiprocentní sankce může být aplikována v případě, že banka nereportuje údaje, které orgán dohledu požaduje. Nebo pokud nerespektuje požadavky regulátora k odstranění chyb, například v rizikovém managementu," řekl Mediafaxu Martin Špolc z oddělení pro bankovní a finanční konglomeráty na Generálním ředitelství Evropské komise pro vnitřní trh.

Špolc dodal, že pro největší hříšníky bude za nerespektování pravidel ještě tvrdší postih – odebrání licence. Návrh změn, které by měly zajistit základní společná pravidla pro celý bankovní sektor v Evropské unii, představil Brusel ve středu a Špolc byl vedoucím sedmičlenného týmu, který se na jejich přípravě podílel.

I dál bude možné, aby národní regulátoři udělovali bankéřům jiné sankce v Praze, Berlíně nebo Aténách. Skončí ale naopak možnost, aby někdo postih chybujícím bankám prominul úplně, jak se dosud mnohdy dělo. Směrnice má zajistit minimální hladinu trestů, které na finanční sektor bude možné uvalit. Kdo z národních států bude mít zájem, může přitvrdit.

"Sankce se úplně nesjednotí, stanoví ale základní standard. Je tu stanovená minimální sankce, kterou musí orgán dohledu aplikovat. Za současného režimu je možné, aby jednotliví regulátoři sankci ignorovali. Nový návrh stanovuje, že musí aplikovat minimální postih," doplnil Špolc.

Návrh, který se dotkne 8200 bank v celé Evropské unii, musí nejprve schválit Evropská rada a Evropský parlament. Větší část z něj, která má podobu evropské regulace a stanovuje bankám přísnější pravidla pro držení základního kapitálu a likviditu, začne platit bez zásahu národních parlamentů od postupně od roku 2013 do roku 2019. Problematiku sankcí bude muset do české legislativy zapracovat český parlament, platit má začít od roku 2013.

"Snažíme se upravit nedostatečnou regulaci, která byla a která přispěla k tomu, že banky nedokázaly odpovědět na výzvy související s krizí – aby zvýšily svůj kapitál a likviditu," uvedl k celému návrhu Špolc a dodal: "Není to zrovna balíček, je to návrh o 600 stránkách."

"Finanční krize je pro evropské rodiny a podniky tvrdým úderem. Nemůžeme dopustit, aby taková krize opět nastala, a nemůžeme si dovolit, aby několik málo subjektů ve finančním světě ohrožovalo naši prosperitu," okomentoval návrh už při jeho bruselské prezentaci eurokomisař odpovědný za vnitřní trh Michel Barnier.

Bankovní sektor bude muset na základě změn disponovat větším a kvalitnějším kapitálem pokaždé, když přebírá rizika. Úprava představuje podle komisaře velmi důležitý krok k tomu, aby se finanční svět poučil z krize a přistupoval k riziku novým způsobem. "S potěšením konstatuji, že Evropa je stále v čele a že je první jurisdikcí na celosvětové úrovni, která provádí závazky skupiny G20. Teprve po zavedení všech pravidel můžeme skutečně říci, že jsme se z krize beze zbytku ponaučili," dodal Barnier.

Evropská komise odůvodňuje svůj návrh cílem obnovit stabilitu bankovního sektoru a začala platit co nejjednotnější pravidla pro evropské bankovnictví. Další dluhové a finanční krize podobné té, která začala v roce 2008 ve Spojených státech, by tak už neměly tolik postihnout daňové poplatníky. Na podporu finančních institucí už Evropská unie přitom v posledních třech letech schválila 4,1 bilionu eur. Více než dva biliony z toho se využily v letech 2008 a 2009.

-Jan Kálal | MED