"Zvýšení DPH je z pohledu nedostatku zdrojů pro financování důchodů jedním z mála možných řešení. Bez reformy by se daně musely zvyšovat tak jako tak, časem ještě více," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek s tím, že vyšší DPH zčásti pohltí zvažované snížení odvodů zaměstnavatelů o 1,8 procenta a sociální kompenzace. "Když vezmu v úvahu, že v systému je nyní schodek okolo 30 mld. korun, dále se sníží pojistné placené zaměstnavatelem a dojde k odchodu části lidí do nového systému, zavedou se kompenzace sociálně slabším, tak z dodatečného DPH toho v rozpočtu až tak moc nezůstane," upozornil. Podle něj by zdražily necelé dvě třetiny potravin a položky spojené s bydlením. Celkově by se jednalo o částku navíc ve výši 250 až 300 korun na osobu a měsíc. "Větší dopad by pocítili důchodci, jejichž spotřebitelský koš naplňují především výdaje spojené s bydlením a nákupem potravin, kterých by se zvýšení DPH značně dotýkalo," dodal Dufek.

"V první řadě to znamená nárůst příjmu státního rozpočtu, protože zvýšit DPH, to je samozřejmě velký nárůst z toho titulu. Tato daň se v porovnání s jinými daněmi snadno vybírá, takže pro státní rozpočet to znamená celkem jistý, a navíc rychlý, příjem. Pro běžné lidi to však znamená zvýšení cenové hladiny. Zdražení se nemusí projevit okamžitě, ale může mít zpoždění," uvedl analytik společnosti Next Finance Vladimír Pikora. "Zpočátku se někteří obchodníci kvůli konkurenci budou snažit nezvýšit ceny o celou daň, nicméně se zpožděním zhruba dvou tří let k tomu stejně dojde," dodal.

"Předpokládaný dodatečný výběr z jednotné DPH pravděpodobně převýší ztráty státního rozpočtu ze snížené odvody ze sociálního pojištění. To znamená příznivý vliv na snížení strukturálního deficitu veřejných rozpočtů," upozornil analytik ING Vojtěch Benda. Podle něj se zvýší míra úspor domácností, kdy domácnosti uvidí své úspory na svých investičních účtech, namísto odváděných daní do státního systému. Na druhou stranu zdražení některých služeb a zboží negativně ovlivní reálný důchod většiny obyvatel a tím i jejich spotřebu. "Navrhovaný systém rozhodně není revoluční, pouze ladí dosavadní systém směrem k dlouhodobější udržitelnosti. Moc jiných možností ale na výběr není," dodal Benda.

"Návrh reformy považuji za rozumný kompromis, a i když v tuto chvíli neznám její přesné parametry, její ideový nástin myslím stojí za podporu," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Jak dodává, dobrovolnost fondového spoření je v souladu s převládajícím míněním české populace a vyráží z rukou trumfy opozici, pokud by chtěla po případných vyhraných volbách penzijní reformu sestřelit. "Rizikem zvoleného přístupu je na druhou stranu zapojení příliš malého počtu lidí a tedy nevyřešení podstaty problému financování penzí výhradně státem. To se ale ukáže až během mnoha let," sdělil Sobíšek. Podle něj se zapojení do nového spoření vyplatí spíš lidem s vyšším příjmem. Kde je ale hranice, od níž se bude zapojení zdát výhodné, však bude možné odhadnout až po nezveřejnění přesných parametrů penzijní reformy.

"Záměr sjednotit DPH s výjimkou několika položek, lze hodnotit pozitivně. DPH by podle mého názoru neměla být nástrojem sociální politiky, k tomu lze lépe použít přesně zacílené sociální transfery," vysvětlil analytik Patria Finance David Marek. Existence více sazeb zároveň podle něj vytváří prostor pro neopodstatněné zvýhodnění či dokonce lobby některých oborů získat výhodu snížené sazby daně z přidané hodnoty. Tím dochází ke zbytečnému pokřivení podnikatelských podmínek. "Sjednocení DPH na 20 procentech s výjimkou základních potravin by mělo do rozpočtu přinést dodatečné příjmy v rozsahu 70 až 75 miliard korun. To by mělo být více, než bude potřeba k pokrytí transformačních nákladů penzijní reformy," sdělil Marek s tím, že vláda by měla tyto dodatečné příjmy použít ke snížení rozpočtového schodku.

Analytik Raiffeisenbank Pavel Mertlík ale upozorňuje, že "sjednocení DPH rozhodně není nutné. Vláda navrhuje snížit příjmy veřejného systému důchodového pojištění snížením pojistného, a tento výpadek příjmů chce kompenzovat zvýšením DPH. Jiné možnosti jsou např. naopak zvýšit příjmy z pojistného na důchodové pojištění, a to buď zvýšením sazeb pojistného, nebo rozšířením základu, z kterého se pojistné platí, a nebo zvýšit jiné daně," uvedl. Jak dále říká, sjednocení DPH na 20 procentech a tedy zvýšení sazby DPH o 10 procentních bodů pro potraviny a celou řadu dalších základních potřeb, představuje významný jednorázový inflační nákladový impuls. "Snížená sazba DPH se týká cca 70 procent spotřebního koše v indexu spotřebitelské inflace. Dopad sjednocení sazeb DPH do míry inflace v roce zavedení by se mohl blížit až šest procentním bodům ročního indexu spotřebitelských cen. To by mělo za následek snížení spotřeby a tedy i růstu ekonomiky," upozornil Mertlík.

Podle návrhu ze čtvrtka by se měla od roku 2012 sjednotit sazba DPH na 20 procentech. Vláda počítá i se snížením odvodů na sociální pojištění o 1,8procentního bodu ze současných 31,5 procenta hrubé mzdy. Lidé si také budou moci převést část pojistného do soukromého fondu. Jak ale v pátek uvedl ministr dopravy Vít Bárta (VV), přesná podoba penzijní reformy se ještě bude dále projednávat.

-Libor Popela | MED

K tématu:

- Rodinám s dětmi se bude vyšší DPH kompenzovat slevou na dani

- Zvýšení DPH zdraží potraviny, pro důchodce a postižené, přijdou kompenzace