Bude to o dva týdny dříve než v Evropě, ještě za kalendářní zimy. Sever Ameriky se tak na čtrnáct dnů starému kontinentu o hodinu přiblíží.

Tradiční rituál přetáčení hodinových ručiček dělají Američané a Evropané už několik desetiletí. Kdysi letní čas dělil rok na dvě poloviny. Teď však "úřední" léto trvá v Evropě už sedm měsíců a v Severní Americe dokonce osm měsíců.

Američané (až na Havaj a části Arizony) a Kanaďané (s výjimkou částí Saskatchewanu, Britské Kolumbie, Québeku a oblasti Nunavut) ho mají od druhé březnové neděle do první neděle v listopadu, Evropané od poslední březnové neděle do poslední neděle v říjnu.

Letos obyvatelé Severní Ameriky posunou hodinové ručičky z druhé hodiny ranní na třetí 13. března.

<%Anketa252%>

Letní čas, jenž je proti běžnému času posunutý o hodinu dopředu, vznikl proto, aby se ušetřila elektrická energie, které by bylo jinak třeba pro večerní osvětlení. Američané mu proto neříkají "letní čas", ale "Daylight Saving Time", tedy "čas, který šetří světlo". Proto také nemají problém s tím, že posunutý čas mají už v zimě.

"Denní světlo vyloudí úsměv na tvářích Američanů. Snížíme spotřebu energie až o procento a lepší světelné podmínky večer sníží počet dopravní nehod," hlásal při obhajobě svého návrhu na osmiměsíční "léto" Edward Markey, jeden z amerických kongresmanů, který se o prodloužení Daylight Saving Time zasazoval.

Ryan Kellog a Hendrik Wolf z univerzity v kalifornském Berkeley však tvrdí, že to je nesmysl. Televize CNN informovala o jejich výzkumu, při němž badatelé hodnotili dopady prodlužování letního času v Austrálii, kde mají s časovými experimenty nejbohatší zkušenosti, protože jednotlivé státy tam vedou vlastní "časové politiky". Některé letní čas mají, a to na různě dlouhé období, jiné ho vůbec nezavedly.

Kalleg a Wolf u protinožců vyhodnocovali spotřebu energie a dospěli k jednoznačnému závěru: "Prodlužování letního času žádnou energii neušetří, večer sice lidé tolik nesvítí, o to více však zapínají světla a topí za sychravých rán."

K obdobnému výsledku se dobrala firma Pražská energetika. Zjistila, že letní čas ušetří elektřinu pouze v období kolem rovnodennosti, a to zhruba jedno procento. V létě nemá letní čas na spotřebu elektřiny téměř žádný vliv, protože přírodní světlo je po většinu dne.

Rakouský svaz energetiků na svém webu píše, že letní čas může nepatrně snížit spotřebu elektřiny, avšak vede ke zvýšené spotřebě benzinu a nafty, protože lidé jezdí auty do pozdějších večerních hodin.

Letní čas zaváděly státy poprvé za první světové války. Jako vůbec první ho měli ve Švédsku od 14. dubna do 30. září 1916. Nato ho začali používat Německo a Rakousko-Uhersko, jehož součástí byly i české země.

Podobné to bylo za druhé světové války. Po obou válkách se však letní čas rušil

Masový příklon k němu podnítila ropná krize počátkem sedmdesátých let. Poté se letní čas až na výjimky nerušil, naopak prodlužoval.

-Pavel Jégl | MED