Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí EU a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je tak zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v historii ČR. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.

Prezident Petr Pavel i přes výhrady podepsal vládní penzijní novelu, která mimo jiné zpřísňuje pravidla předčasných důchodů a upravuje řádné lednové valorizace penzí. Nynější mimořádné valorizace, které nastávají při vyšším růstu cen, nahradí dočasný přídavek. O podpisu zákona dnes informoval v tiskové zprávě Hrad.

Doprava, energetická infrastruktura, jádro, lithium, čipy a trendy v informačních technologiích je šest konkrétních oblastí, které mají obrovský potenciál změnit zemi. Proto tam musí směřovat velká část strategických investic, řekl dnes na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Problémem Česka je podle něj hlavně absence široké a dlouhodobé celospolečenské shody na hlavních prioritách směřování republiky. Vyzval k dostavbě české dopravní infrastruktury a zásadnímu posílení české energetiky.

Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdraží od 1. října většinu produktů téměř o šest procent. Více se zvednou ceny balených piv, a to v průměru o 1,50 koruny na půllitr, méně ceny čepovaných - o korunu. ČTK informaci získala od hostinských a obchodních řetězců a potvrdil ji mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. Podle něj jsou důvodem zdražení piva především trvale rostoucí náklady na energie, obaly a dopravu. Pivovary Budvar a Staropramen ČTK sdělily, že zatím ceny nemění.

Skupina prominentních investorů ze Silicon Valley financuje skupování pozemků uprostřed amerického státu Kalifornie s cílem vybudovat na nich nové město. V čele projektu stojí 36letý Čech Jan Šrámek. Napsal to deník The New York Times (NYT), který zjistil podrobnosti o iniciativě dlouho opředené tajemstvím. Podle listu na ni miliardáři vynaložili už asi 900 milionů dolarů (skoro 20 miliard korun).

Desetiletí potravinové bezpečnosti jsou pryč. Klimatické změny poškozují úrodu, kvůli čemuž jsou slabší výnosy a ceny potravin po celém světě letí vzhůru. Situaci neprospěla ani pandemie nebo válka na Ukrajině. Je světová potravinová krize novým normálem?