Protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance) se na firmy obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti softwaru užívaného při podnikání.

Podzimní protipirátské tažení navazuje na sérii jarních obsílek. "Zaměřuje se na firmy, které podezříváme či se domníváme, že tam dochází k pirátství. Vycházíme z oznámení, která jsme obdrželi většinou z anonymních zdrojů. S firmami proto zahajujeme proceduru směřující k nápravě," prohlásil mluvčí BSA Jan Hlaváč.

Zhruba polovina oslovených firem patří do kategorie společností, které jsou podle analýzy BSA vystaveny velkému riziku softwarového pirátství: "Jde o firmy s méně než sto zaměstnanci ve výrobní oblasti, službách či administrativě," upřesnil Hlaváč.

Pokud vedení firem na výzvu nebude reagovat, může to být v případě soudního řešení pirátství pro management přitěžující. "Manažeři se pak mohou těžko vymlouvat na to, že o softwarovém pirátství nevěděli, že k němu docházelo bez jejich vědomí či přičinění," upozornil Hlaváč. Kromě dopisu se bude BSA snažit situaci řešit i osobním jednáním s managementem.

Zhruba 46 procent firem obeslaných na jaře na výzvu reagovalo a daly si licence do pořádku: "Buďto se zaregistrovaly do legalizačního programu nebo vyvinuly jinou aktivitu vedoucí k nápravě. Potvrzují se tím odhady míry pirátství, která se v různých sektorech pohybuje od 30 do 50 procent. Budeme proto v podobných akcích nadále pokračovat," prohlásil Hlaváč.

V Česku je podle poslední analýzy BSA v počítačích instalováno 36 procent softwaru nelegálně, přičemž míra pirátství klesla už třetím rokem o procentní bod. Hodnota ukradeného softwaru představuje 3,7 miliardy korun. Míra softwarového pirátství v Česku výrazně klesá hlavně ve firemním sektoru. Naopak v domácnostech pirátského softwaru přibývá.

K pořízení legálního softwaru firmy motivuje zejména strach ze ztráty bezúhonnosti manažerů a z finančních postihů. Vyplývá to z červnového průzkumu BSA. "Manažeři se obávají hlavně záznamu v rejstříku trestů, který může ohrozit výkon jejich funkce a celou jejich kariéru. V Česku totiž zatím nelze postihovat firmu jako takovou, ale pouze jednotlivce," vysvětlil Hlaváč.

České soudy podle něj postihují nejen osoby, které pirátský software instalují, ale i manažery, kteří šíření nelegálního softwaru umožní či tolerují. Soud může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše osmi let.

Finančních postihů se podle průzkumu BSA nejvíce obávají malé a střední firmy disponující pěti až 99 počítači. Společnosti s více než sto počítači se bojí spíše poškození dobrého jména manažerů a firmy jako takové. "Větší firmy také nejčastěji vyjádřily obavy z bývalých zaměstnanců, které musely z různých důvodů propustit. Ti totiž bývají nejčastěji zdrojem udání, jejichž prostřednictvím upozorňují na užívání pirátského softwaru," řekl Hlaváč.

Platnost výsledků průzkumu potvrdily také výpovědi osob, které byly kvůli softwarovému pirátství vyšetřovány. "Často nám říkají, že více než finanční postih těžce nesou stres z vyšetřování a obavy z poškození jejich bezúhonnosti. Riziko možného záznamu v rejstříku trestů obviněné velmi stresuje, a proto se mu snaží vyhnout zejména prostřednictvím mimosoudního vyrovnání s poškozenými výrobci softwaru," uvedl Hlaváč a dodal, že případy se totiž táhnou mnoho měsíců či déle než rok a výkon manažerských funkcí je tím hodně narušen.

Tuzemské firmy letos za nelegální software zaplatí v průměru 260 tisíc korun ve formě kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru. Oproti loňsku se tato částka zvýšila o čtyři procenta. Poškození výrobci softwaru mohou podle zákona žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru a daný software je rovněž třeba zakoupit. "Zaplatí tak trojnásobek běžné ceny. Velmi často se tak odškodnění vyšplhá i přes milion korun. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanského soudního řízení," uzavřel Hlaváč.

-Filip Sušanka | MED