1. Jsem tady se stejným problémem již potření, tak mi vraťte peníze!

Fakt, že reklamujete stejnou vadu už potřetí, sám o sobě nedává automatické právo na odstoupení od smlouvy. Nestačí totiž třikrát uplatněná reklamace, ale musí se jednat přímo o třikrát uznanou reklamaci. To znamená o opakované uznání prodejce, že v záruční době vytýkaný nedostatek je skutečně vadou. Pokud se tak nestane, právo na vrácení peněz za zakoupený výrobek nemáte.

2. Zboží není nutné reklamovat pouze v provozovně, v které jste ho zakoupili.

Pokud vám prodavač za pultem tvrdí, že poškozené zboží nepřijme, protože jste ho koupili na jiné pobočce firmy, nemá pravdu. Stejně tak se nemůže vymluvit, že na příjem reklamace nemá oprávnění. Výjimku v tomto případě tvoří jen podnikání na takzvaný franšízing (v Česku například prodejny a kosmetické služby Yves Rocher, Manufaktira, obchody OBI, restaurace Potrefená Husa či Dobrá čajovna a jiné). Za normálních okolností však musí být na prodejně po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizováním reklamace. „Neplněním této povinnosti prodávající porušuje zákon,“ radí dTest.

3. Jak je to s povinností vystavit záruční list a co musí obsahovat?

Prodávající je povinen vystavit zákazníkovi záruční list vždy na požádání. Obsahovat musí jméno a příjmení prodejce, název nebo obchodní firmu prodávajícího, jeho identifikační číslo a sídlo či bydliště. Prodávající v záručním listu zároveň musí vysvětlit obsah poskytované záruky, uvést její rozsah, podmínky, dobu platnosti a způsob, jakým je možné ji uplatnit. Záruční list přitom není nutně dokladem, který musíte předložit, chcete-li výrobek reklamovat v době zákonné záruky. Jako doklad v takém případě postačí i potvrzení o koupi obsahující požadované údaje. Odmítá-li prodávající vystavit záruční list a zároveň nabízí pouze doklad bez zmíněných náležitostí, porušuje zákon.

4. Záruka je na dva roky, tak musí věc dva roky také vydržet!

Častý omyl. Záruční doba je totiž pouze lhůta, během které nese podnikatel odpovědnost za vady prodávaného zboží nebo služby. Není tedy možné ji zaměňovat s životností výrobku, která se projevuje opotřebením v důsledku běžného užívání. „Budete-li například nosit obuv určenou pro příležitostné nošení každý den, může dojít k výraznému opotřebení až úplnému zničení během prvního roku záruky,“ vysvětluje dTest.

5. Od známého jsem si koupil přístroj, který je ještě v záruce. Mohu ho okamžitě reklamovat?

Nikoliv. S přechodem vlastnictví k věci totiž nepřechází záruka, i když od koupě výrobku ještě doba zákonné záruky neuběhla. Situaci lze však řešit prostřednictvím postoupení, tedy předvedení záruky. Přesto je nutné podotknout, že u běžného zboží, na kterém není jméno kupujícího uvedeno na kupním dokladu, prodávající nemá prakticky šanci zjistit, zda reklamuje věc první nebo pátý vlastník.

6. Je možné vrátit věc i bez originálního obalu a veškerého příslušenství?

Ano, je. Prodejce nemá oprávnění jakkoliv omezovat vaše právo věc reklamovat. Takovéto požadavky uvedené například v reklamačním řádu nebo ve smluvních podmínkách jsou tudíž neplatné.

7. Musím při reklamaci zboží předložit originální doklad o zaplacení zboží?

Není třeba. Stačí prokázat, že jste u prodejce věc zakoupili, což je možné například také výpisem z účtu při platbě kartou nebo převodem, staršími reklamačními protokoly, originálním obalem, v krajním případě i svědeckou výpovědí.

8. Pokud je na výrobku vada, musí mi ho na místě vyměnit za jiný!

Zda je na výrobku vada, za níž odpovídá prodávající, určí až reklamační řízení. I tak je prodávající povinen vyřídit reklamaci bez zbytečného odkladu, nejlépe ihned, ve složitějších případech do tří dnů. Pokud však vada vyžaduje odbornou diagnózu, poskytuje zákon prodejci časovou lhůtu až 30 dnů.

9. Musí prodejce poslat vadné zboží na posouzení výrobci?

Ne, žádná taková povinnost neexistuje. Prodejce proto nemusí posílat zboží do servisu ani jinam a nemusí vám dokonce ani předkládat vyjádření výrobce k reklamované vadě.

10. Kdo hradí poštovné nutné k vyřízení reklamace?

Zákon vám poskytuje nárok na úhradu nutných nákladů spojených s reklamací. Ty jsou však chápány pouze jako ty nejmenší nutné. Ne vždy je totiž potřeba vézt věc do prodejny vozem, jindy zase můžete využít provozovnu, která je blíž vašemu bydlišti. „Pro výpočet jízdních výdajů se proto použije výdaj za spotřebovanou pohonnou hmotu a takzvaná základní náhrada, která aktuálně u automobilů činí 3,60 koruny za kilometr,“ zakončil dTest.

Jan Soukup | MED