Mnozí občané podle ní pobírají dávky v hmotné nouzi, ačkoliv na ně nemají nárok, případně si při jejich pobírání přivydělávají načerno.

"Dlužníci nepřiznávají majetek, nepřizpůsobují příjmy a výdaje, pracují načerno, vystupují navenek jako jednotlivci, aby měli nárok na vyšší dávku. Dlužníci se snaží docílit toho, aby jim byly dávky zvýšeny na nejvyšší možnou míru," řekla primátorka na semináři na téma legislativního řešení problematiky nepřizpůsobivých v Poslanecké sněmovně.

Navrhuje, aby dávky mohly být předmětem dohody o srážkách vůči dluhu, pokud příjemce dávek nehradí dluhy vůči obci, nemá uzavřený splátkový kalendář, neuzavřel dohodu o srážkách nebo nehradí dohodnuté částky ze splátkového kalendáře.

TIP:

- Výživné se bude určovat podle tabulek už od letošního května

- Jak nyní určují soudy alimenty? Tabulky prošly změnou

"Zneužívání dávek pěstounské péče je další problém, se kterým se setkáváme. Nepřizpůsobiví nespolupracují s úřadem práce, žádají o dávky pěstounské péče," prohlásila dále Řápková. Legislativní změna, kterou navrhuje, by zavedla povinnost platby výživného pěstounům. Státu by se tak finančně ulevilo.

Dalším problémem, na který v Chomutově primátorka naráží, je institut trvalého bydliště. "Rodič zruší trvalý pobyt svým zadluženým dětem, protože má strach z vymáhání dluhů. Narůstá tak počet obyvatel nahlášených na úřadě. Tito lidé jsou pak nedohledatelní," uvedla Řápková. V mnohých případech přicházejí do hry realitní spekulanti. Ti si do svých domů nastěhují mnoho lidí, kteří zde ale nemají nahlášeno trvalé bydliště. "Majitel domu má o nájemné postaráno, protože jeho nájemníci dostávají příspěvky a nemusí se bát exekuce," vysvětlila primátorka.

Řešení si Řápková představuje v uvedení poznámky v občanském průkazu o místě trvalého bydliště a zavedením správních poplatků za řízení o zrušení trvalého pobytu, je-li zrušeno na návrh.

"Domnívám se, že se nám podaří nastavit systém, kdy občané, kteří zneužívají dávek v hmotné nouzi, budou muset plnit své povinnosti," uvedla Řápková.

Podobný postoj vyjádřil i poradce premiéra v oblasti lidských práv Roman Joch. "Lidská práva nejsou privilegia některých. Když se řeklo lidská práva, tak to dosud mnozí chápali tak, že jsou to práva menšin. Lidská práva jsou však práva všech, všech občanů České republiky. Agenda lidských práv se musí týkat všech deseti milionů obyvatel," řekl.

Zastal se stavby zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem, která dělila nepřizpůsobivé občany od ostatních. "Je správné, aby lidé žili ve svobodě. Příčina rozhodnutí postavit v Matiční ulici zeď byl ale nepořádek," vysvětlil.

Joch uvedl, že je zastáncem decentralizace. Pravomoci řešit problematiku nepřizpůsobivých by proto delegoval především na samosprávu.

-Karolina Brožová,Mediafax