"Jsme stále schopni nadsazovat zájmy technické, hospodářské, účelové nad zásadami lidských práv," upozornil Havel. Nesouhlasí také s tvrzením, že v různých končinách světa jsou různé tradice a kultury, od kterých nelze očekávat stejné fungování jako v západních demokraciích. "Existují základní hodnoty, které jsou společné celému světu. Zároveň považuji za trochu absurdní, že si to tak málo uvědomujeme. Právě teď v éře globalizace si neuvědomuje základní univerzalitu práv," řekl.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) připomněl, že za svůj život už viděl pád několika nedemokratických režimů, jako byl režim Benita Mussoliniho v Itálii či pád Sovětského svazu. Věří, že vojenský režim v Barmě také skončí. Důležité je podle něj také podporovat demokratické hnutí v zemi.

TIP: Václav Havel: Česká republika by měla mít novou ústavu

Účastnící konferenci si také poslechli video-zprávu nositelky Nobelovy ceny a vůdkyni nejsilnějšího opozičního hnutí v Barmě Su Ťij. Mezinárodní společenství musí podle ní jasně demonstrovat, že omezená demokracie v Barmě nestačí. Musí se jasně ukázat, že v zemi fungují demokratické hodnoty a principy, zdůraznila. Poděkovala také Havlovi a Schwarzenbergovi za podporu demokracie v Barmě. Čechy označila Su Ťij za přátele, kteří "vždy stáli při Barmáncích v jejich těžkých chvílích, vždy připraveni pomoci."

Mezi dalšími účastníky konference jsou zástupci barmské demokratické opozice, ministerstev zahraničních věcí z členských zemí Evropské unie, zástupci institucí Evropské unie či členové Evropského parlamentního výboru pro Barmu.

První parlamentní volby se v zemi konaly 7. listopadu loňského roku. Předem je ale bojkotovalo nejsilnější opoziční hnutí Národní liga pro demokracii, jejíž vůdkyní je právě Su Ťij. Volby provázela řada manipulací a neregulérností, vítězem byly nakonec vyhlášené strany úzce spojené s vládnoucí juntou.

Nová ústava nadále zaručuje armádě výrazný podíl na moci. Čtvrtina křesel v parlamentu je vyhrazená příslušníkům armády, kteří byli jmenováni bez voleb, klíčové posty obsadili vysoce postavení generálové i v nové vládě.

Barma leží v jihovýchodní Asii. Má padesát milionů obyvatel, kteří se hlásí převážně k buddhismu. V roce 1962 se po převratu generála Nei Wina v zemi zmocnila vlády vojenská junta. Obyvatelé se proti vojenské diktatuře, která zemi přivedla k ekonomickému kolapsu, pokusili dvakrát vzbouřit. Ani jeden z těchto pokusů však nebyl úspěšný a na Barmu platí sankce Západu.

-Denisa Čermáková | MED