Řada obcí v minulosti projevila obavy z finančních dopadů, které jim přinesla novela zákona o pozemních komunikacích. Podle ní za stav chodníků nově odpovídají jejich vlastníci, nikoliv majitelé přilehlých nemovitostí, tedy ve většině případů obce. Ty se tedy musí zejména v zimních měsících postarat v některých případech až o stovky kilometrů chodníků, což si v praxi vyžádá finanční prostředky v řádu milionů korun.

Řešením může být právě veřejná služba - obce nic nestojí a pomůže dlouhodobě nezaměstnaným. Ti, kteří veřejnou službu vykonávají, nejsou v pracovně právním vztahu a za práci nedostanou odměnu. Činnost se jim ale zohledňuje při poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi, konkrétně příspěvku na živobytí. Dlouhodobě nezaměstnaní, kteří pobírají příspěvek na živobytí déle než půl roku, mají nárok na tzv. existenční minimum, tj. 2 020 Kč.

Pokud si chtějí tuto dávku zvýšit, mohou pro obec vykonat jakoukoliv prospěšnou práci včetně veřejné služby v délce 20 hodin za měsíc. Za to mají nárok na vyšší příspěvek na živobytí, od 2 020 Kč (existenční minimum) do 3 126 Kč (životní minimum). Výše příspěvku na živobytí závisí na konkrétní životní situaci dané osoby.

Veřejnou službu může zřizovat obec, pomáhají jí při tom úřady práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom může na základě písemné žádosti poskytnout obcím dotaci na pojistné kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena.

K zajištění veřejné služby obce zřizují pracovní místa koordinátorů veřejné služby a to tak, že

s obcí uzavře dohodu o vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací podle zákona o zaměstnanosti. Na pozicích koordinátorů, finančně podporovaných úřady práce, se uplatní uchazeči o zaměstnání. Úřady práce kromě toho poskytují i příspěvek na zapracování zaměstnanců, kteří veřejnou službu organizují.

Kam dál?
- Důchodce už nebude možné v práci diskriminovat
- Firmy dostanou na vzdělání zaměstnanců více peněz