Předseda vlády přiblížil, že při projednávání návrhu zákona zazněla řada možných změn, prošly jen některé.

"Prošlo například sjednocení sazby odvodů u hazardu, takzvaná jednotná minimální hranice, na 20 procent. Byl vyjádřen souhlas s tím, aby se daňová sleva změnila na daňový bonus, jsou to 3000 korun ročně," zmínil Nečas a pokračoval ve výčtu úprav: "Byly zachovány daňové slevy u investičních pobídek. A také byly zrovnoprávněné soukromé vědecké a výzkumné instituce s veřejnými z hlediska daňových úlev. Už dříve bylo dohodnuto to, že dividendy budou osvobozeny od daně."

"Jsem přesvědčený, že tyto návrhy vylepšují tento zákon s tím, že zákon byl s těmito čtyřmi, spíše drobnými změnami, nakonec schválen vládou," kvitoval předseda vlády.

Nečas dále připojil: "Obecně tedy platí, že byla schválena další fáze daňové reformy - a především tím, že bude zřízené jednotné inkasní místo, umožní to platby daní, pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění v jedné instituci." Podle premiéra novinka povede ke zjednodušení komunikace, zpřehlednění právního prostředí a lepší vymahatelnosti daní a odvodů nejenom pro stát, ale i pro podnikatele.

"Byl jsem otevřený debatě o nezrušení některých výjimek, stravenky patřily mezi ně, ale vždy preferuji, když se výjimka zruší. Tam převažuje můj názor a mé politické myšlení," zmínil Nečas. Vysvětlil zároveň, co znamená, že třítisícový paušál nebude daňovou slevou, ale bonusem. (Čtěte také: Stravenky? Výhody pro vybrané by měla nahradit úleva pro všechny)

Věci veřejné chtějí dál bojovat za stravenky

Nejmenší koaliční strana Věci veřejné chce dál prosazovat zachování daňové výhody pro stravenky, byť její ministři se stejným návrhem na středečním jednání vlády neuspěli. Neústupnost VV v otázce stravenek slíbil předseda poslaneckého klubu strany Vít Bárta.

"Je to velmi jednoduché. Bez hlasů Věcí Veřejných žádná daňová reforma schválená nebude. V žádném případě nemíníme ustupovat," řekl televizi Nova Bárta. Už v úterý ve sněmovně přitom uvedl: "Neumím si představit, že by naši ministři předstoupili před náš poslanecký klub s tím, že se za zachování daňové výhody pro stravenky nepostavili."

Stravenky má nahradit zaměstnanecký daňový bonus ve výši 3000 korun ročně, na který mají mít nárok všichni zaměstnanci. Proti rušení výhod pro stravenky dlouhodobě vystupuje opozice, odbory i zaměstnavatelé.

"Ten, kdo má tak nízký příjem, že neplatí žádnou daň z příjmu, což je u člověka s jedním dítětem zhruba 14 700 korun měsíčně, se dvěma dětmi do 19 tisíc korun, by daňovou slevu podle původního návrhu nemohl uplatnit," uvedl premiér a dodal: "Tím, že se to změnilo na bonus, to uplatní i drtivá většina lidí, kteří mají nižší než původní plat." Lidé s nízkými příjmy tak dostanou peníze ve formě příspěvku.

Premiér dodal, že změny nekonzultoval s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09): "Já to konzultuji s tím, kdo je na vládě. Jestli chce někdo být konzultován, očekávám, že se dostaví na příslušné jednání. Když tam není, tak není co s kým konzultovat. Kdo chce kam, pomožme mu tam."

Už předtím se předseda vlády proti svému absentujícímu kolegovi ostře vymezil, když řekl: "Za zvlášť neuvěřitelné považuji, že dnes vláda projednávala jeden z klíčových dokumentů, to znamená daňovou reformu včetně zřízení jednotného inkasního místa, a projednávala to za nepřítomnosti příslušného ministra. Považuji to za věc, která je prakticky za hranicí zodpovědnosti a elementární politické profesionality."

Nečas dodal, že po formální stránce návrh podpořila i TOP 09. "Kvorum z 0 je 0, pro návrh z tohoto striktně matematického hlediska pro to hlasovala i většina přítomných členů TOP 09," pousmál se premiér.

Daňová reforma ruší 15procentní danění takzvané superhrubé mzdy, která zahrnuje kromě platu i pojistné odvody. Zaměstnanci by se místo toho měli vrátit k placení daně z hrubého příjmu, tedy systému platnému do roku 2008. Sazba daně z příjmu má být 19 procent.

Odvody zaměstnavatele na veřejné pojištění jeho pracovníků a státní politiku zaměstnanosti nahradí jednotná daň z úhrnu mezd, která z nich bude složená. Na důchodové pojištění má jít, stejně jako dosud, 21,5 procenta hrubé mzdy, na veřejné zdravotní pojištění sedm procent a na státní politiku zaměstnanosti 1,2 procenta.

U úrazového pojištění materiál počítá se dvěma variantami. První navrhuje jednotnou sazbu 0,4 procenta pro všechny. U druhé je podíl rozlišný, a to podle náročnosti jednotlivých povolání od 0,2 procenta u programátorů a bankéřů až do 3,58 procenta u horníků.

Novinkou je to, že správu odvodu budou vykonávat finanční úřady, které peníze prostřednictvím jednotného inkasního místa přerozdělí jednotlivým příjemcům pojištění. Zaměstnavatelům skončí účtování s pojišťovnami. Navíc pro ně bude existovat strop, díky kterému budou moci tento odvod ročně počítat jen z 48násobku průměrného měsíčního příjmu průměrného počtu svých zaměstnanců.

Schválená podoba daňové reformy respektuje dohodu zachování logiky změn, kterou v úterý uzavřel ministr Kalousek s šéfem rezortu průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem (ODS) a kterou bylo podmíněná daňová sleva pro investiční pobídky.

Změny na daních nepotěší lidi, využívající odpočty úroků z úvěrů na vlastní bydlení

Změny na daních nepotěší lidi, kteří využívají odpočty úroků z úvěrů na vlastní bydlení. Zatímco dosud si zájemci, kteří měli úvěr ze stavebního spoření nebo hypotéku, mohli odečíst od základu daně ročně až 300 tisíc korun za zaplacené úroky, nově se tato částka sníží na 80 tisíc. (Čtěte také:Daňové úlevy na hypotéky skončí, komu se hypotéka prodraží?)

"Daňový odpočet v případě manželů můžou uplatňovat oba dva, ve skutečnosti je tato částka dvakrát tak vysoká, to za prvé. Za druhé jsme vycházeli od určité ceny nemovitosti. Chceme podpořit lidi, kteří jsou středněpříjmoví a kteří si na hypotéku nekupují nějaké haciendy za 10 nebo 15 patnáct milionů korun. Ale člověka, který má běžnou nemovitost, ať už byt, nebo rodinný dům v řádech několika milionů korun," řekl na dotaz agentury Mediafax premiér Nečas, který dodal, že přes 90 procent uzavřených hypoték by tak pro jejich držitele mělo zůstat beze změn.

Na středečním jednání autora předlohy ministra financí nahradil jeho 1. náměstek Ladislav Minčič, který se na přípravách sám významnou měrou podílel.

Nová pravidla čekají podle balíku zákonů hazard. Provozovatelé loterií by státu měli odvést 20 procent rozdílu mezi penězi získanými od sázkařů a vyplacenými výhrami. Původní návrh počítal s rozdílnou výší odvodu u loterií (50 procent), hracích automatů (20 procent) a kurzových sázek a her v kasinu (10 procent).

Novinka má ukončit praxi, kdy můžou loterijní firmy odvádět peníze na veřejně prospěšné účely, které ale mnohdy končí v neprůhledných sdruženích. Kromě nového odvodu by měli provozovatelé hazardu platit i standardní daň z příjmu právnických osob.

Skončí také zdanění dividend, zisky akcionářů budou od původní 15procentní daňové povinnosti osvobozené.

Většina nových pravidel by měla začít platit od 1. ledna 2013, nová loterijní daň už od roku 2012.

-Petra Hrubá, Jan Kálal | MED