Podmínky pro poskytování příspěvku na péči jsou upraveny v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a prováděcí vyhlášce č. 505/2006 Sb.

TIP:

- Kdo má a jaký nárok od ledna 2012 na finanční pomoc státu?

- Sociální karty: Komu jsou určeny, za co a jaké jsou poplatky

Kdo má na příspěvek na péči nárok?

Osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje v zákonem stanoveném rozsahu pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti.

Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku. 

Co je dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a míra závislosti na pomoci?

Jedná se o takový nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a jenž omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb.

Míra závislosti je odvislá od počtu základních životních potřeb (dále také „životní potřeby“), při nichž osoba potřebuje pomoc či dohled.

Zákon stanoví celkem 10 následujících životních potřeb:

a)    mobilita,

b)    orientace,

c)    komunikace,

d)    stravování,

e)    oblékání a obouvání,

f)     tělesná hygiena,

g)    výkon fyziologické potřeby,

h)    péče o zdraví,

i)      osobní aktivity,

j)      péče o domácnost.

Péče o zdraví se hodnotí ve vztahu ke konkrétnímu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému lékařem.

Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby – přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Pro uznání závislosti v příslušné životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu.

Jak se posuzuje zdravotní stav u dětí (do 18 let věku)?

U posuzování dětí platí obecná zásada, že při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřebu se porovnává rozsah, intenzita a náročnost péče, kterou je třeba věnovat dítěti se zdravotním postižením (žadateli o příspěvek), s péčí, kterou je třeba věnovat dítěti téhož věku bez postižení. Pokud u posuzovaného dítěte z důvodu věku a jemu odpovídajícímu vývojovému stupni ještě nejsou vyvinuty schopnosti nezbytné ke zvládání životní potřeby, k nezvládnutí úkonu se nepřihlíží. Výjimečně je možno uznat pomoc i při nezvládání základní životní potřeby, kterou nezvládá ani stejně staré dítě bez postižení, pokud je ke zvládnutí potřeba mimořádné péče, tj. péče, která svým rozsahem, intenzitou nebo náročností podstatně přesahuje péči poskytovanou osobě téhož věku. U dětí do 18 let věku se dále vůbec nehodnotí zvládání životní potřeby péče o domácnost.

Kdy se považuje osoba za závislou na pomoci jiné fyzické osoby?

Zákon o sociálních službách rozlišuje mezi čtyřmi stupni závislosti. Stupeň závislosti je vždy stanoven počtem životních potřeb, při nichž osoba potřebuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu každodenní pomoc nebo dohled. Od stanoveného stupně závislosti se samozřejmě odvíjí i výše poskytovaného příspěvku na péči, která je dále odlišně stanovena pro osoby do 18 let věku a pro osoby starší.

	Osoby do 18 let věku		Osoby nad 18 let věku
stupeň závislosti	počet nezvládnutých životních potřeb	měsíční  výše příspěvku	počet nezvládnutých životních potřeb	měsíční  výše příspěvku
I.	3 potřeby	3.000,- Kč	3 až 4 potřeby	800,- Kč
II.	4 až 5 potřeb	6.000,- Kč	5 až 6 potřeb	4.000,- Kč
III.	6 až 7 potřeb	9.000,- Kč	7 až 8 potřeb	8.000,- Kč
IV.	8 až 9 potřeb	12.000,- Kč	9 až 10 potřeb	12.000,- Kč

I přes přiznaný příspěvek je finanční situace mé rodiny tíživá, lze příspěvek na péči nějakým způsobem zvýšit?

Ano. Výše uvedené částky lze zvýšit o 2.000,- Kč za kalendářní měsíc, a to nezaopatřenému dítěti, kterému náleží příspěvek, jakož i rodiči, kterému náleží příspěvek a který pečuje o nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než dvojnásobek částky životního minima (částku životního minima rodiny lze spočítat pomocí kalkulačky na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí www.mpsv.cz ).

Kde mohu o příspěvek na péči požádat?

Na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce České republiky nebo pobočky pro hl. m. Prahu (dále také „úřad práce“).

Jak probíhá řízení o příspěvku na péči?

1. Úřad práce provede sociální šetření, kterým zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí. Po provedení šetření úřad práce požádá okresní správu sociálního zabezpečení o posouzení stupně závislosti.
2. Lékařská posudková služba okresní správy sociálního zabezpečení vydá na základě žádosti posudek o stupni závislosti, v němž stanoví, kolik životních potřeb posuzovaný nezvládne v důsledku svého nepříznivého zdravotního stavu. Při posuzování stupně závislosti osoby vychází okresní správa sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z vlastního vyšetření posuzujícího lékaře.
3. Po obdržení stejnopisu posudku vydá úřad práce rozhodnutí.

Co mohu učinit, když nesouhlasím s výsledkem řízení?

Proti rozhodnutí lze podat do 15 dnů od jeho obdržení odvolání k Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále také „ministerstvo nebo „MPSV“). Před podáním odvolání je vhodné seznámit se s posudkem, jenž je součástí rozhodnutí o přiznání, či zamítnutí příspěvku a obsahuje skutková zjištění okresní správy sociálního zabezpečení a závěry, k nimž na jejich základě dospěla. Stupeň závislosti pro účely odvolacího řízení posuzuje na žádost ministerstva jeho posudková komise, složená obvykle ze dvou lékařů a tajemníka. Ta by se měla ve svém posudku vypořádat i s námitkami odvolatele, které směřují proti posudku okresní správy sociálního zabezpečení. Zhorší-li se v průběhu odvolacího řízení zdravotní stav posuzované osoby, je nutné na tuto skutečnost upozornit ministerstvo (a doložit nové lékařské zprávy) nebo přímo jeho posudkovou komisi.

Existují další prostředky obrany, pokud ani rozhodnutí odvolacího orgánu nepovažuji za správné?

Proti rozhodnutí o odvolání lze do dvou měsíců od jeho obdržení podat žalobu k příslušnému krajskému soudu (řízení je osvobozeno od soudních poplatků).

Popřípadě je možné obrátit se na veřejného ochránce práv, který může ve věci zahájit šetření. Jeho možnosti přezkoumání závěrů posudkových lékařů, které jsou klíčové pro rozhodnutí, se však omezují na právní stránku posudků, ochránce nemůže přezkoumávat posudky po odborné medicínské stránce.

Jakým způsobem probíhá výplata příspěvku na péči?

Příspěvek se vyplácí prostřednictvím karty sociálních systémů, a to buď přímo využitím platební funkce karty, nebo převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku nebo v hotovosti.

Jakým způsobem lze využít prostředky z příspěvku na péči?

Příspěvek na péči je určen k zajištění potřebné pomoci nákupem sociálních služeb, a to buď prostřednictvím registrovaného poskytovatele (např. pečovatelské služby), nebo blízkou osobou v domácnosti, popřípadě i prostřednictvím tzv. asistenta sociální péče. 

Může úřad práce kontrolovat, jak jsem s prostředky z příspěvku na péči naložil?

Ano. Úřady, které rozhodují o příspěvku na péči, jsou oprávněny kontrolovat využívání příspěvku k zajištění pomoci. V případě provedení kontroly je příjemce příspěvku povinen na žádost příslušného úřadu prokázat, že prostředky z příspěvku na péči byly vyplaceny (předány) osobě, která mu poskytuje péči. Takové prokázání může správní úřad požadovat maximálně 1 rok zpětně.

Jaké další povinnosti mám, pokud mi byl příspěvek na péči již přiznán?

V případě, že je v rámci kontroly posouzení zdravotního stavu prováděno nové sociální šetření, jste povinen strpět jeho provedení pracovníkem úřadu práce. Dále máte povinnost podrobit se vyšetření zdravotního stavu posudkovým lékařem nebo v jím určeném zdravotnickém zařízení. Pokud dojde ke změně osoby, která Vám poskytuje péči, jste povinen tuto změnu do 8 dnů ohlásit. Obdobně máte povinnost hlásit další skutečnosti, které ovlivňují nárok na příspěvek na péči a jeho výši.

Kdo je asistent sociální péče?

Jedná se o jinou než blízkou osobu, která není registrovaným poskytovatelem služeb. Asistent sociální péče je povinen s osobou, které poskytuje pomoc, uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pomoci. Náležitostmi smlouvy jsou označení smluvních stran, rozsah pomoci, místo a čas poskytování pomoci a výše úhrady za pomoc.

Je pečující osoba důchodově pojištěna? Platí za ni pojistné na zdravotní pojištění stát?

Od 1. 1. 2007 je stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění za osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II. (středně těžká závislost), stupni III. (těžká závislost) nebo stupni IV. (úplná závislost) a za osoby pečující o tyto osoby. Pečující osoby jsou rovněž důchodově pojištěny (doba péče je jim započtena v plném rozsahu jako tzv. náhradní doba důchodového pojištění). Od 1. 8. 2008 jsou důchodově pojištěny i osoby pečující o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby v I. stupni (lehká závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu. Stát je rovněž plátcem pojistného na zdravotní pojištění u osob pečujících o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby v I. stupni.

Pokud do výše uvedeného okruhu nespadáte, kontaktujte pro informace, jakým vhodným způsobem pojištění zajistit, svou zdravotní pojišťovnu, respektive okresní správu sociálního zabezpečení.

Co dělat, když řízení o příspěvku na péči trvá neúměrně dlouhou dobu?

Lhůta pro vydání rozhodnutí o příspěvku na péči činí 60 dnů (pro úřad práce, který rozhoduje o dávce) + 45 dnů (pro okresní správu sociálního zabezpečení, která posuzuje zdravotní stav žadatele). Pokud posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení nemůže ze závažných důvodů dodržet lhůtu 45 dnů, sdělí tyto důvody úřadu práce a lhůta pro vydání posudku se automaticky prodlužuje o dalších 30 dnů (na 75 dnů).

V případě, že úřad práce nebo okresní správa sociálního zabezpečení uvedené lhůty překročí, lze podat podnět k provedení opatření proti nečinnosti k Ministerstvu práce a sociálních věcí. 

Délka odvolacího řízení by neměla překročit 90 dnů (úřad práce a ministerstvo) + 60 dnů (pro vydání posudku posudkovou komisí MPSV). Pokud posudková komise MPSV nemůže ze závažných provozních důvodů dodržet lhůtu 60 dnů, sdělí tyto důvody ministerstvu a lhůta pro vydání posudku se automaticky prodlužuje o dalších 30 dnů (na 90 dnů). Pokud ministerstvo nebo jeho posudková komise uvedené lhůty překročí, lze podat podnět k provedení opatření proti nečinnosti ministrovi práce a sociálních věcí.

Nevede-li uplatnění podnětu k přijetí opatření proti nečinnosti ke zjednání nápravy, lze se obrátit na veřejného ochránce práv nebo podat žalobu na nečinnost k příslušnému krajskému soudu.

Více informací o sociálních službách je možno nalézt např. na internetových stránkách - www.mpsv.cz .

- Kancelář veřejného ochránce práv, leden 2012