II. pilíř spočívá v částečném vyvedení peněz z průběžného penzijního systému na soukromé účty střadatelů. Člověk tak bude současně spořit v rámci solidárního I. pilíře i sám pro sebe. Sazba pojistného se tomu, kdo se do II. pilíře zapojí, sníží z 28 na 25 procent. Tři procenta rozdílu odejdou na soukromý účet, ale střadatel k nim musí přidat další dva procentní body ze své mzdy.

Do II. pilíře důchodové reformy se mohou lidé zapojit od 1. ledna 2013, a to pro všechny osoby starší 18 let, které ještě nepobírají důchod. Občané starší 35 let (podle věku k 1. lednu 2013) mohou vstoupit jen do 1. července 2013, mladší nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhnou 35 let.

Jaká jsou očekávání občanů od spoření na penzi?

Z šetření pojišťovny Kooperativa a společnosti zajišťující finanční a penzijní poradenství Kapitol vyplynulo, že nejvíce (85 procent) dotazovaných požaduje především garanci návratnosti a zhodnocení svých vkladů, stříbrnou příčku obsadila nezávislost spoření na politické situaci a následoval požadavek flexibility. Tedy například možnosti jednorázové výplaty na konci spoření nebo možnost vybírat část nastřádaných prostředků v jeho průběhu.

Co na to ekonomové?

Nepřekvapí asi fakt, že právě absence výše zmíněných požadavků je zároveň tím, co na II. pilíři důchodové reformy lidem nejčastěji vadí. "Podle výsledku našeho výzkumu je pro občany důležitá také možnost si dle své aktuální finanční situace pojistné buď zvýšit, nebo snížit,“ uvedl Jiří Klaban, člen představenstva společnosti Kapitol s tím, že pro ně byly závěry šetření inspirační a jeho výsledky stály za vytvořením alternativy k II. pilíři, která nedostatky státem navrhnuté formy spoření vyplňuje.

"II. pilíř totiž neumožňuje s naspořenými penězi disponovat, není možné jejich část vybrat, nelze z něho vystoupit, ani vám nikdo nezaručí žádnou garanci zhodnocení vkladů. To je důvod, proč se pojišťovny snaží vytvořit vlastní produkty, kterými by mohly druhý pilíř alternovat," shrnul Klaban.

Analytik společnosti AWD Tomáš Rampul doplnil, že zájem veřejnosti o druhý pilíř prozatím nepodpořily ani kampaně penzijních společností. "Ty sice nadále trvají na optimistickém výsledku, podle kterého by mělo do poloviny tohoto roku vstoupit do II. pilíře více než půl milionu lidí, naše výzkumy však ukazují, že tomu tak zřejmě nebude. Celý II. pilíř tak pravděpodobně skončí fiaskem," zhodnotil Rampula.

Podle jeho slov je zároveň přímo do očí bijící amatérismus, s kterým státní úředníci postupují při přípravě důchodové reformy. Jediným kladem tak zůstává rostoucí vědomí občanů ČR, kteří při pohledu na státní důchodovou reformu začínají chápat, že se o ně stát v době důchodu opravdu plně nepostará.

Ministerstvo financí ČR však pro Mediafax uvedlo, že v tuto chvíli je ještě opravdu příliš brzy na jakékoli hodnocení a označování za neúspěch. "U penzijních společností podepsalo smlouvy již asi 20 tisíc klientů, hlavní nápor však očekáváme až ke konci půlroční lhůty pro lidi nad 35 let. Dále je třeba upozornit na to, že mladší lidé nejsou žádnou lhůtou vázáni, mají tedy delší prostor pro rozhodnutí," nechal se slyšet Jakub Haas z tiskového oddělení rezortu f inancí. Dodal, že důchodová reforma také není pouze II. pilíř, ale spousta dalších důležitých kroků, které byly provedeny v pilířích ostatních, včetně parametrických úprav I. pilíře a zvýšení motivace ke spoření v III. pilíři.

Haas dále vysvětlil, že vstup do II. pilíře umožní účastníku snížit si odvod ze mzdy na povinné sociální pojištění o tři procentní body. "Tato tři procenta plus další dvě bude odvádět na svůj vlastní penzijní účet, čímž sníží svou závislost na do budoucna nejisté výši státních důchodů, diverzifikuje riziko, umožní svým prostředkům reálné zhodnocení a v přímé úměře s délkou spoření a výší mzdy zvyšuje svůj budoucí důchod," tvrdí mluvčí. Posílení principu zásluhovosti spočívá ale podle ministerstva financí také v tom, že v případě úmrtí účastníka se jeho prostředky u penzijní společnosti stávají předmětem dědictví. Kromě toho sníží své zdanění práce, které je v České republice v porovnání s vyspělými státy jedno z nejvyšších.

Komu se tedy vyplatí vstup do II. pilíře?

Jestli se váš průměrný měsíční příjem pohybuje kolem celostátního průměru nebo pod ním, pak raději pusťte myšlenky na II. pilíř k vodě. Vstup do tohoto systému se podle odborníků vyplatí spíše těm, kteří dosáhnou na výdělky nadprůměrné.

Bedlivě by měli svůj vstup zvážit také ti, kteří pobírají okolo 25 tisíc korun hrubého a k důchodu mají spíše blíž než dál. Občanům s průměrným příjmem se totiž podle analytiků při čistém výnosu jedno procento za rok vyplatí tento druh spoření až po více než 25 letech.

Jednoznačně výhodný tak II. pilíř zůstává jen pro ty, kteří pobírají nadprůměrný plat, a zároveň jim důchod ještě neklepe bezprostředně na dveře. Platí přitom jednoduchá rovnice, že čím vyšší má člověk příjem, tím kratší dobu mu stačí v druhém pilíři spořit. I tak by v něm měli například lidé s platem kolem 50 tisíc měsíčně strávit alespoň 15 let a občané s příjmem kolem 100 tisíc minimálně 10 let.

Víkendový redaktor | MED