Neříkám, že stavební spoření je a priori špatný produkt, leč před uzavřením (zvláště ve fázi úvěrové) u něj platí: dvakrát měř a jednou řež.
Výhodné spoření ANO i NE

Dosti často se setkávám se zavádějícími informacemi při prodeji tohoto produktu. Jedná se o mylné kalkulace úroků a výnosnosti stavebního spoření. Nejčastější prohřešek je dle mého názoru následující: Na stavebním spoření máte 12% roční zhodnocení! A je to garantované! Jak jsme k číslu došli? Jednoduše: Vložíme 20 000 Kč ročně do produktu, stát nám připíše 10 % státní podpory (2 000 Kč) a ještě stavební spořitelna zhodnotí vaše prostředky o celá 2 % z celkových vkladů. A to prosím každý rok.

Inu, pokud bychom aplikovali tento propočet, tak bychom došli k závěru, že za 6 let by došlo ke zhodnocení na stavebním spoření o více než 70 %! Tedy zeptám se jinak, když vložím do stavebního spoření 20 000 Kč ročně na 6 let (tj. 120 000 Kč), mám na konci naspořeno o 70% více? Tedy cca 204 000 Kč? Nemám… pokud vám někdo bude tvrdit, že stavební spoření je takto výhodné, zpozorněte. Výše zmíněná formulace je báječný prodejní argument!

<%Anketa227%>

A jak je to tedy doopravdy?

Pokud začneme správně počítat, zjistíme, že výše zmíněný argument je skutečně zavádějící. Podíváme-li se na tabulku efektního zhodnocení prostředků, zjistíme, že úrok se může pohybovat maximálně do cca 3,9 %, a to jen u malých částek. Platí v zásadě přímá úměra: čím větší cílová částka, tím horší zhodnocení. Tedy stavební spoření ANO, ale za určitých podmínek:

- Nízká cílová částka (cca do 200 000 Kč max.)

- Využívat optimální platby do produktu

20 000 Kč/12 měsíců = 1 666 Kč plus poplatky cca 300 Kč/rok = cca 1 700 Kč/měsíc

- Využít stavební spoření pouze na dobu 6 let

Čím delší doba spoření, tím více opět klesá úročení

- Jako součást portfolia klienta – součást konzervativní složky

A jak je to číselně doopravdy? Za 6 let spoření při úložce 1 700 Kč činí roční úložka 20 400 Kč, tj. za 6 let 122 400 Kč vlastní úložky. Nesmíme zapomenout na státní podporu 12 000 Kč (2 000 Kč/rok). Celkem máme na účtu 134 400 Kč. Nezapomeňme připočíst výnosy od stavební spořitelny. Celkem na účtu nalezneme cca plus mínus 142 000 Kč.

Pozor na pravidla hry aneb jak je to s tou státní podporou

Za co stavební spořitelny moc nemohou, je permanentní diskuse na téma stavební spoření naší vládou. Neustálé změny podmínek, a to i zpětně, mne nutí k zamyšlení nad stabilitou těchto podmínek nejen ve spořící fázi. Nyní můžeme kalkulovat do našich výnosů státní podporu, ale co když se opět sníží – či zruší docela (myšleno zdaní se ve výši např. 100 %)? Nebo se bude moci použít pouze k vybraným účelům? A nebo bude vázána jen k úvěru ze stavebního spoření? Vzhledem k tomu, že státní podpora nám dělá ve stavebním spoření velmi podstatnou část výnosů, byl bych opatrnější s kalkulací státní podpory.

Koukneme-li se na to optikou dlouhodobou, situace je ještě horší. Jak vidíme z tabulky Asociace českých stavebních spořitelen, od roku 2002 bylo vyplaceno na státní podporu celkem již cca 165,16 mld. Kč (ano, čtete správně – 165 miliard korun). Ač dochází k rapidnímu snižování státní podpory v posledních letech, dokáži si představit vládu, která hledá každou „kačku“, že státní podpoře bude jednoho dne odzvoněno.

Půjdeme-li však ještě dále, tak vlastně opět zde dochází k obrovskému přerozdělování peněz – stát vybere daně, zaplatí z nich své úředníky a začne přerozdělovat – a čím více přerozdělování, tím méně zbude na koncového jedince. Nikde jsem bohužel nedohledal, kolik nám toto přerozdělování „ukousne“. Nicméně asi by bylo naivní si myslet, že zaplatím-li státu daň 2 000 Kč, tak ty samé 2 000 Kč dostanu zpět do produktu stavebního spoření. Abych mohl dostat své 2 000 Kč na účet stavebního spoření, musela by být díky přerozdělování daň vyšší.

Dochází k paradoxu, že lidé, co mají stavební spoření, si zaplatí státní podporu ze svých daní, a to vlastně ještě vyšší částkou. Ostatní, jež stavební spoření nemají, pomáhají „ředit“ tento poměr tím, že odvedeme daně a žádnou „vratku“ na stavební spoření nedostanou. Dává to smysl?

Vaše smlouva se nám nelíbí, tak vám ji… aneb Mám výhodné podmínky

Krásná větička ve Všeobecných obchodních podmínkách stavebních spořitelen zní zhruba následovně: Stavební spořitelna i klient mohou kdykoliv vypovědět smlouvu o stavebním spoření.

Co to znamená? Máte-li doma v šuplíku ještě velmi staré smlouvy (např. s úročením i 4,5 %, ale i trošku nižším), nejspíše vás čeká (či již potkalo) následující dopis (ve zkratce):

„Vážený kliente, máte smlouvu, která již není dlouhou dobu v naší nabídce. Tím pádem nemáte vůbec možnost si vzít naše nové skvělé produkty a úvěry. Proto ihned navyšte cílovou částku nebo přejděte na výhodné nové tarify.“

Nyní lidšťinou:

„Kliente, pro nás je smlouva nevýhodná, změň si podmínky na dnešní (dnešní úroky), nebo Ti smlouvu vypovíme.“

Jinými slovy, když ptáčka lapají, hezky mu zpívají a chudák klient… Co mu zbývá v takovéto situaci? Ti, jež nečtou drobná písma a podepíší, odešlou a zbaví se tak výhodné smlouvy. Ti, co čtou pozorněji, si zaťukají na čelo a dopis vyhodí. Po chvilce nečinnosti – cca 3 – 6 měsíců – přijde klientovi druhý dopis:

„Vážený kliente, moc Vám děkujeme, že jste si s námi spořili, ale Vaše smlouva je opravdu pro nás zátěží, a tak Vám ji dle článku X bodu Y Všeobecně obchodních podmínek vypovídáme. Prostředky jsme Vám zaslaly na účet. Děkujeme Vám za projevenou důvěru v naši společnost a v příloze Vám přikládáme nově vyplněnou smlouvu o Stavebním spoření s extra výhodným polovičním poplatkem za zpracování – poštovné hradíme my.“

A tak se opět ptám: proč bych si měl zakládat produkt, kde je nejen státní podpora vachrlatá, ale i úročení a podmínky stavebních spořitelen nejsou v podstatě konstantní? A ocitám se tím na milost stavební spořitelně. Co tím spořitelny docílí? Jednoho – tito klienti si již NIKDY nezaloží stavební spoření – tedy sami si spořitelny snižují potenciál klientely. Kdo chce kam …

-.Zbyněk Prim | Více na Hypoindex.cz