Druhým krokem je stanovení rizikového profilu, tedy jak moc chci nebo si mohu dovolit riskovat, investičního horizontu a výběr odpovídajících investičních nástrojů. Zde určitě přijde vhod rada specialisty, který na tyto otázky pomůže investorovi najít odpověď.

Do čeho by měl začínající investor investovat?
Akcie a dluhopisy. To jsou základní investiční nástroje, které by měly tvořit základní stavební kameny každého portfolia. Najdeme je jak v portfoliu začínajících drobných investorů, tak v portfoliu investičních miliardářů. Z mnoha dobrých důvodů doporučuji neinvestovat do nich přímo, ale využít akciové a dluhopisové podílové fondy. Diversifikace, nákladovost (zejména při pravidelném investování), transparentnost a měnové zajištění jsou pouze několik z těchto důvodů. Vyhnul bych se jakémukoliv investičnímu nástroji slibujícímu zajištěné vysoké výnosy s minimálním rizikem. Příkladem mohou být forexoví roboti nebo firemní dluhopisy pochybných společností.

Základem při rozhodování do čeho investovat je selský rozum a alespoň hrubý odhad toho, jaké výnosy jsou pro daný typ aktiva běžně dosažitelné a co je nereálná pohádka zavánějící průšvihem.

Jaký typ investičních nástrojů zvolit?
Pokud jde o akcie, doporučuji držet se společností působících na rozvinutých trzích (USA, EU, Japonsko) nebo působících globálně. Často se jedná o známé společnosti, resp. známé značky, kde si umíme představit, do čeho vlastně investujeme. Základem je diversifikace. Portfolio by nemělo být tvořeno několika vybranými akciovými tituly, mělo by se jednat spíše o desítky. Což opět ukazuje na kolektivní investování, kde běžné akciové fondy mají v portfoliu kolem stovky titulů.

Dluhopisy jsou složitější otázkou díky aktuální tržní situaci nulových úrokových sazeb. Zajímavé jsou spíše firemní dluhopisy, ale pokud možno kvalitní, tedy s vyšším ratingem. I zde platí výše zmíněné pravidlo diversifikace. Státní dluhopisy bych doporučil jen těm nejvíce konzervativním investorům, kteří si nemohou dovolit téměř žádnou míru rizika.

Mají smysl alternativní investice?
Alternativní investice určitě k investování patří. Rozdělil bych však toto investování na dva základní přístupy. Tím běžnějším je využití alternativních investic jako doplňku celkového investičního portfolia. Můžeme se bavit například o základních typech, jako jsou komodity nebo nemovitosti. A to ať už finanční podobě (cenné papíry navázané na dané aktivum) nebo v reálné podobě (investice do hmotného, fyzického, aktiva). Jejich výhodou je zejména nízká korelace s vývojem kapitálového trhu. Tedy nereagují, nebo jen málo, na propady akciových či dluhopisových trhů. Pokud jsou využívány v rozumné míře, typicky cca 10 % celkového portfolia, přispívají pozitivně k výkonnosti celého investičního portfolia a zmenšují jeho volatilitu (kolísavost).

Tím druhým přístupem je „zážitkové investování“. Tedy investování do vína, umění, veteránů a podobně. Jde o záležitost pro zkušené investory, typicky pro ty, kteří jsou již „za vodou“ a chtějí si kromě vlastního výnosu zainvestovaných peněz dopřát i radost z nakupovaného aktiva jako takového. Dosažení výnosu tedy není primárním anebo alespoň ne jediným cílem. Začínajícím investorům bych radil nepodlehnout pokušení vlastnit krásnou věc a spíše se soustředit na budování kapitálu.

Pokud vás možnost investování zaujala, neváhejte kontaktovat svého finančního poradce, který vám při sestavení vašeho portfolia rád pomůže.

-Jan Macek, analytik Swiss Life Select