Důchodová legislativa doznala v posledních letech řady zásadních změn a v budoucnu se vzhledem k ekonomickým a demografickým trendům dají očekávat ještě významnější změny. V Česku nastavený průběžný systém důchodového pojištění je velmi citlivý na míru nezaměstnanosti a celkový ekonomický vývoj, důležitou roli navíc hraje sociální spravedlnost.

Základní výměra bude vždy 2 550 Kč

Každý důchod se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Konkrétní průběh pojištění přitom ovlivňuje pouze výši procentní výměry důchodu. Základní výměru důchodu mají všichni příjemci důchodu stejnou. A to bez ohledu na počet odpracovaných let nebo na výši zaplaceného sociálního pojištění v produktivním věku.

Praktický příklad

Pan Krejčí odejde v roce 2017 do starobního důchodu. Pro přiznání státního důchodu je v roce 2017 nutné získat dobu pojištění minimálně v rozsahu 33 let. Pokud nebude taková doba pojištění přiznána, tak nelze starobní důchod pobírat na účet. Pan Krejčí získá dobu pojištění v rozsahu 33 let a jeho osobní vyměřovací základ (průměrná měsíční mzda za odpracované roky) bude 7 500 Kč. Osobní vyměřovací základ může být nižší než minimální mzda. Základní výměra důchodu pana Krejčího bude v roce 2 550 Kč. Pan Svoboda získá dobu pojištění v rozsahu 46 let a jeho osobní vyměřovací základ bude 154 000 Kč. Základní výměra důchodu pana Svobody bude rovněž 2 550 Kč.

Příjmy nad 112 928 Kč se nepočítají

Při výpočtu starobního důchodu je zastoupen prvek redukce. Průměrná měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě, tzv. osobní vyměřovací základ, se započítává při výpočtu důchodu plně pouze do první redukční hranice, ve druhé redukční hranici již jen z 26 % a k příjmům nad druhou redukční hranici se nepřihlíží, nepřímo je tak stanoven maximální starobní důchod. V roce 2017 jsou redukční hranice 12 423 Kč a 112 928 Kč.

Praktický příklad

Pan Novák odejde do starobního důchodu v roce 2017. Osobní vyměřovací základ se mu bude počítat z příjmů v letech 1986 až 2016. Osobní vyměřovací základ bude mít pan Novák 142 200 Kč. Z osobního vyměřovacího základu se panu Novákovi redukcí vypočítá výpočtový základ:

Všichni žadatelé v roce 2017 o starobní důchod s osobním vyměřovacím základem nad 112 928 Kč mají výpočtový základ 38 555 Kč. Výsledná částka měsíčního důchodu potom závisí již pouze na získané době pojištění. Každý rok pojištění se do procentní výměry důchodu započítává jako 1,5 % výpočtového základu. Např. při 42 letech pojištění by byla procentní výměra důchodu 24 290 Kč (1,5 % x 42×38 555 Kč).

Nezaměstnanost se počítá

Měsíční částka státního důchodu závisí na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu. Čím je delší doba pojištění a příjmy v produktivním věku, tím vyšší je měsíční důchod.

Do doby pojištění se jako náhradní doba pojištění počítá v zákonném rozsahu i evidence na úřadu práce (z 80 %). V praxi tak může mít žadatel o důchod, který byl v produktivním věku průběžně několik let na úřadu práce, téměř stejnou dobu pojištění jako občan, který celý život pracoval a z příjmu odváděl sociální (důchodové) pojištění.

Evidence na úřadu práce se do doby pojištění započítává vždy, když náleží podpora v nezaměstnanosti. Evidence na úřadu práce, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se započítává do doby pojištění maximálně v rozsahu tří let, přičemž se tato doba zjišťuje zpětně a do 55 let věku se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku.

Počet vychovaných dětí nerozhoduje

V průběžném důchodovém systému je důležité zohlednit lidi, kteří vychovávají nové plátce do důchodového systému. V Česku však počet vychovaných dětí výši státního důchodu neovlivňuje. Péče o dítě do 4 let věku se pouze započítává do doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu. U žen se liší důchodový věk v závislosti na počtu vychovaných dětí, postupně se však důchodový věk sjednocuje a v budoucnu bude důchodový věk shodný pro všechny lidi daného ročníku narození.