"Ve skutečnosti jde v druhém pilíři jen o privátní kasino, ve kterém se bude chladnokrevně hrát s penězi občanů. Všichni jsme v roce 2008 na vlastní oči viděli, co dokážou špatně fungující mezinárodní finanční trhy a jak krize prudce snížila aktiva penzijních fondů," připomněl Sobotka.

Předseda vlády Petr Nečas (ODS) však tvrdí, že státem vyplácené důchody budou s největší pravděpodobností rapidně klesat a reforma je proto nutná. "Například lidé narození v roce 1981 s příjmy 20 tisíc korun měsíčně by mohli v důchodu dostávat zhruba 6400 korun v současné hodnotě, proti současným 11 000," odůvodnil nutnost spoření na vlastní pěst ministerský předseda.

Šéf ČSSD kontruje s tím, že systém druhého pilíře je naprosto chybný a lidem je potřeba například zdůraznit, že by o své finance vložené do tohoto systému mohli také přijít. Vláda totiž neposkytuje žádné garance ani nezajišťuje pojištění druhého pilíře, jako je tomu u bankovních vkladů. "Dokonce ani slibované úročení o 2,5 až 3,5 procenta nemusí být realitou. Za posledních deset let vykazovaly penzijní fondy výnosy pod jedno procento," připomněl lídr sociálních demokratů. Dodal, že na druhém pilíři vydělají jen ti nejbohatší, a proto ČSSD s tímto systémem do budoucna nepočítá. "Po volbách máme v plánu tento systém zrušit," zakončil Bohuslav Sobotka.

Navrženým II. pilířem si přitom kromě opozice nejsou jisté ani některé pojišťovny. Ty se kvůli nepředvídatelnému vývoji rozhodly raději vytvořit vlastní finanční produkty podporující spoření na stáří, než aby zaváděly novinky podle státem navrženého konceptu. Analytik společnosti AWD Tomáš Rampula k tomu doplnil, že je přímo do očí bijící amatérismus, s kterým státní úředníci postupují při přípravě důchodové reformy. "Jediným kladem celé akce zůstává rostoucí vědomí občanů ČR, kteří při pohledu na státní důchodovou reformu začínají chápat, že se o ně stát v době důchodu opravdu plně nepostará," řekl Rampula.

Zatímco ČSSD už považuje druhý pilíř za prakticky odepsanou záležitost. Ministerstvo financí ČR pro Mediafax uvedlo, že v tuto chvíli je ještě příliš brzy na jakékoli hodnocení a označování systému za neúspěch. "U penzijních společností podepsalo smlouvy více než 20 tisíc klientů, hlavní nápor však očekáváme až ke konci půlroční lhůty pro lidi nad 35 let. Dále je třeba upozornit na to, že mladší lidé nejsou žádnou lhůtou vázáni, mají tedy delší prostor pro rozhodnutí," nechal se slyšet Jakub Haas z tiskového oddělení rezortu financí. Doplnil, že důchodová reforma také není pouze II. pilíř, ale spousta dalších důležitých kroků, které byly provedeny v pilířích ostatních, včetně parametrických úprav I. pilíře a zvýšení motivace ke spoření v III. pilíři.

Takzvaný II. pilíř spočívá v částečném vyvedení peněz z průběžného penzijního systému na soukromé účty střadatelů. Člověk tak bude současně spořit v rámci solidárního I. pilíře i sám pro sebe. Sazba pojistného se tomu, kdo se do II. pilíře zapojí, sníží z 28 na 25 procent. Tři procenta rozdílu poté sice odejdou na soukromý účet, ale střadatel k nim musí přidat další dva procentní body ze své mzdy.

Do konce června se musejí o případném vstupu do druhého pilíře rozhodnout lidé starší 35 let. Ty dosud možnost vstupu příliš neláká, s fondy podepsalo smlouvu za první tři měsíce asi 22 500 lidí. Petr Nečas proto apeloval na obyvatele, aby si provedli propočet a rozhodli se.

Komu se tedy vyplatí vstup do II. pilíře?

Jestli se váš průměrný měsíční příjem pohybuje kolem celostátního průměru nebo pod ním, pak raději pusťte myšlenky na II. pilíř k vodě. Vstup do tohoto systému se podle odborníků vyplatí spíše těm, kteří dosáhnou na výdělky nadprůměrné. Počítají přitom se zhodnocením mezi jedním až dvěma procenty.

Bedlivě by měli svůj vstup zvážit však také ti, kteří pobírají okolo 25 tisíc korun hrubého a k důchodu mají spíše blíž než dál. Občanům s průměrným příjmem se totiž podle analytiků při čistém výnosu jedno procento za rok vyplatí tento druh spoření až po více než 25 letech.

Jednoznačně výhodný tak II. pilíř zůstává jen pro ty, kteří pobírají nadprůměrný plat, a zároveň jim důchod ještě neklepe bezprostředně na dveře. Platí přitom jednoduchá rovnice, že čím vyšší má člověk příjem, tím kratší dobu mu stačí v druhém pilíři spořit. I tak by v něm měli například lidé s platem kolem 50 tisíc měsíčně strávit alespoň 15 let a občané s příjmem kolem 100 tisíc minimálně 10 let.

Jan Soukup | MED