Jejich poskytování je upraveno v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. 

TIP:

- Kdo má a jaký nárok od ledna 2012 na finanční pomoc státu?

- Sociální karty: Komu jsou určeny, za co a jaké jsou poplatky

Jaké jsou dávky pomoci v hmotné nouzi?

Dávkami pomoci v hmotné nouzi jsou: 

• dávky opakující se:

a) příspěvek na živobytí

b) doplatek na bydlení

• dávky jednorázová: mimořádná okamžitá pomoc.

I.  Příspěvek na živobytí 

K čemu je určen příspěvek na živobytí?

Příspěvek na živobytí řeší nedostatečný příjem osoby (osob společně posuzovaných) a je určen na úhradu základních životních potřeb kromě nákladů na bydlení (jde např. o úhradu stravy, oblečení, obuvi, dopravy, vzdělání). 

Kdo má na příspěvek na živobytí nárok?

Osoba s trvalým pobyt em na území ČR (dále např. azylanti, cizinci s dlouhodobým pobytem v ČR atd.), která má na území České republiky bydliště, tj. dlouhodobě se zde zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou. Těmto osobám mohou být dávky přiznány, pokud se nacházejí v hmotné nouzi. 

Kdo je osobou v hmotné nouzi?

Osoba se nachází v hmotné nouzi, jestliže její příjem (příjem společně posuzovaných osob) po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí, a tento příjem si nemůže zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním, a zabezpečení jejích základních životních podmínek je tak vážně ohroženo.

Kromě výše příjmu musí být osoba, aby u ní mohl být uznán stav hmotné nouze, v pracovním či obdobném vztahu, vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (tj. podnikat). Z této zásady jsou však stanoveny výjimky. 

Může mi úřad dávku přiznat, pokud nejsem v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepodnikám ani nejsem v pracovním vztahu?

Ano, ale pouze pokud patříte mezi tyto skupiny osob:

• osoby starší 68 let,
• poživatelé starobního důchodu,
• osoby invalidní ve třetím stupni,
• osoby pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství či rodičovský příspěvek,
• osoby pobírající příspěvek na péči ve II., III., IV. stupni a osoby o ně pečující,
• nezaopatřené děti,
• osoby uznané dočasně práce neschopnými či práce neschopné z důvodu, který by byl u pojištěnce důvodem pro rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Existují případy, kdy osoba nemá na dávku nárok, přestože jinak by podmínky pro přiznání dávky splnila?

Ano. Na dávku nemá nárok osoba, která:

• prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním (tj. uplatněním nároků a pohledávek, využitím majetku),
• je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání,
• nemá nárok na nemocenské nebo jí tato dávka náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně,
• byla sankcionována za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky,
• byla sankcionována odejmutím dávky neprávem přiznané nebo z důvodu nesplnění povinností vyplývajících jí ze zákona o pomoci v hmotné nouzi,
• nastoupila výkon trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby.

V odůvodněných případech může orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že výše uvedené osobě bude dávka přiznána (výjimku však nelze učinit v případě osob ve výkonu trestu odnětí svobody). 

Jaké skutečnosti budou při rozhodování o dávce zohledněny?

Při rozhodování o dávce se zohledňují příjmy, majetkové poměry a snaha zvýšit si příjem vlastním přičiněním tzv. společně posuzovaných osob. Společně posuzovanými osobami jsou:

• rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, 
• manželé,
• rodiče a nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené/zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s manželem či se spolužijící osobou,
• jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, jež písemně prohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby (prohlášení nemůže být formální, tyto osoby musí prokázat, že spolu trvale nežijí a neuhrazují společně náklady na své potřeby, tato skutečnost se ověřuje v rámci sociálního šetření).

Z uvedených pravidel existují výjimky, které lze najít v zákoně o životním a existenčním minimu. 

Od příjmů těchto osob budou odečteny tzv. přiměřené náklady na bydlení.

Jaké náklady na bydlení jsou přiměřené?

Za přiměřené náklady na bydlení se pokládají odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 % (v Praze do výše 35 %) příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob.

Odůvodněné náklady na bydlení zahrnují nájemné (až do výše obvyklého nájemného, příp. cílového nájemného), úhrady za služby spojené s užíváním bytu (úhrada za ústřední/dálkové vytápění, dodávku teplé vody, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku vody, odvádění odpadních vod kanalizacemi, osvětlení společných prostor v domě, odvoz odpadu, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, popřípadě další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením, včetně nákladů za úhradu vybavení bytu, které je součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele) nebo obdobné náklady spojené s družstevní a vlastnickou formou bydlení (u družstevní formy max. do výše nákladů stanovených zákonem o státní sociální podpoře) a úhrady za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií.

Po úhradě přiměřených nákladů na bydlení by měla osobě zbývat tzv. částka živobytí, v opačném případě jí může být přiznán příspěvek na živobytí.

Co je částka živobytí? 

Částka živobytí se stanovuje pro každou osobu individuálně, v případě společně posuzovaných osob se částky živobytí jednotlivých osob sčítají. U dospělé osoby činí částku živobytí nejméně částka existenčního minima ve výši 2.200,- Kč, za splnění dalších podmínek (hodnotí se možnost využití majetku, uplatnění nároků a pohledávek) může dosáhnout částky životního minima (u osamělého jednotlivce 3.410,- Kč). U nezaopatřených dětí činí částka živobytí vždy částku životního minima (dle věku dítěte od 1.740,- Kč do 2.450,- Kč). Částka živobytí se navyšuje o zvýšené náklady na dietní stravování (stanovené ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 389/2011 Sb.).

Částku živobytí ve výši 2.200,- Kč (případně navýšenou o náklady na dietní stravování) má:

• osoba, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 měsících jí byl skončen pracovní poměr z důvodu porušení povinností zvlášť hrubým způsobem,
• osoba, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý měsíc,
• osoba, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční splátky (zákon však stanoví výjimky, kdy ke snížení částky živobytí nedojde).

Jak se posuzuje příjem ze zaměstnání nebo z podnikatelské činnosti pro účely přiznání příspěvku na živobytí?

Příjem ze zaměstnání se započítává do příjmu pouze ze 70 %, např. výdělek ve výši 5.000,‑ Kč se započítá pouze ve výši 3.500,- Kč.

U podnikatelů vykonávajících tzv. hlavní samostatnou výdělečnou činnost se započítává jejich příjem v plné výši, minimálně však částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za předchozí rok. Za rok 2010 je tato částka 11.900,- Kč.

Jsem povinen vykonávat veřejnou službu^[1] či předkládat doklady o hledání zaměstnání, abych měl na dávku nárok? 

S účinností od 1. 1. 2012 se u osoby v hmotné nouzi nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací (například prostřednictvím výkonu veřejné služby nebo aktivním hledáním zaměstnání). Úřad práce však může osobu, která je v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 2 měsíce, vyřadit z evidence, pokud odmítne nabídku vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně (úřad však nemusí s ohledem na omezené množství veřejné služby takovou nabídku učinit, v souladu s metodickými pokyny Ministerstva práce a sociálních věcí by měla být veřejná služba přednostně nabízena osobám, které jsou v evidenci úřadu práce déle než 1 rok). Veřejnou službu jsou povinni uchazeči o zaměstnání vykonávat zdarma. Pokud bude osoba vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnání, nebude mít na příspěvek na živobytí nárok (nebude osobou v hmotné nouzi).

---

^[1] Veřejnou službou se rozumí pomoc obcím či dalším subjektům zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče.

II.  Doplatek na bydlení 

Podrobné podmínky pro jeho přiznání jsou popsány v informačním letáku Dávky na bydlení. 

III.  Mimořádná okamžitá pomoc 

Co je mimořádná okamžitá pomoc?

Dávka pomoci v hmotné nouzi určená k řešení akutního stavu nouze fyzické osoby. 

V jakých případech lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc? 

• pokud osobě, která nesplňuje podmínky pro přiznání příspěvku na živobytí, s přihlédnutím k jejím příjmům, celkovým sociálním a majetkovým poměrům, hrozí vážná újma na zdraví (například pokud nemá dostatečné prostředky k nákupu základních potravin),
• pokud osoba nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky:

- k úhradě nezbytného jednorázového výdaje (např. správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, jízdného v případě ztráty peněžních prostředků a v případě nezbytné potřeby úhrady noclehu),

- na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby (např. pračky, ledničky), 

- na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte (např. náklady na zájmové kroužky, školní pomůcky) a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí,

• pokud je osoba ohrožena sociálním vyloučením (např. osoba propuštěná z výkonu trestu odnětí svobody, z dlouhodobé hospitalizace ve zdravotnickém zařízení, z dětského domova nebo výchovného ústavu, osoba bez přístřeší, oběť trestného činu),
• v případě, že osobu postihne vážná mimořádná událost (např. povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení, požár, jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie) a její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami. 

Kde lze o dávky pomoci v hmotné nouzi požádat?

O dávky lze požádat u Úřadu práce ČR, příslušné krajské pobočky (kontaktního pracoviště úřadu práce ), dle místa trvalého pobytu žadatele. Zaměstnanci úřadu jsou povinni žadatele poučit, jaké skutečnosti je třeba k žádosti doložit. Výsledkem řízení o žádosti je přiznání dávky nebo zamítnutí žádosti. 

Jak dlouho trvá řízení o dávky?

U příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení by řízení nemělo přesáhnout 30 dnů (ve zvlášť složitých případech 60 dnů). O mimořádné okamžité pomoci je třeba rozhodnout bezodkladně.

Za jak dlouhé období zpětně zjišťuje úřad práce výši příjmů žadatele (společně posuzovaných osob)?

V případě příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení za období 3 měsíců zpětně před podáním žádosti o dávku. Pokud dojde k podstatnému poklesu příjmu (ztráta zaměstnání, ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti, rodičovského příspěvku) zjišťuje se příjem za měsíc, ve kterém k poklesu příjmu došlo. U dávky mimořádné okamžité pomoci se zjišťuje příjem za 1 měsíc zpětně.

Jak lze postupovat, když je úřad v řízení nečinný?

Žadatel o dávku může podat podnět k provedení opatření proti nečinnosti na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nezjedná-li nápravu, lze podat žalobu proti nečinnosti nebo se obrátit na veřejného ochránce práv. 

Jak má žadatel postupovat, když nesouhlasí s výsledkem správního řízení o dávce?

• proti oznámení o přiznání dávky nebo o zvýšení dávky pomoci v hmotné nouzi lze podat námitky do 15 dnů ode dne výplaty první splátky dávky (úřad práce pak musí vydat do 30 dnů rozhodnutí o dávce),
• proti rozhodnutí o dávce lze podat do 15 dnů odvolání k Ministerstvu práce a sociálních věcí prostřednictvím úřadu, který napadené rozhodnutí vydal. 

Jak lze postupovat, pokud žadatel nesouhlasí s rozhodnutím o odvolání?

• do dvou měsíců od obdržení rozhodnutí o odvolání může žadatel podat žalobu ke krajskému soudu (řízení je osvobozeno od soudních poplatků),
• do jednoho roku od obdržení rozhodnutí o odvolání může dát podnět k provedení přezkumného řízení ministrovi práce a sociálních věcí,
• obrátit se na veřejného ochránce práv.

Jaké jsou povinnosti osoby v hmotné nouzi?

Žadatel o dávku (jakož i osoby společně posuzované) je povinen osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu (žadatel má povinnost dostavit se osobně na výzvu k orgánu pomoci v hmotné nouzi) a v průběhu pobírání dávky písemně oznámit změny v těchto skutečnostech ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděl. Žadatel o dávku je rovněž povinen podrobit se vyšetření zdravotního stavu pro účely posouzení invalidity třetího stupně. Při nesplnění těchto povinností může být po předchozím upozornění žádost o dávku zamítnuta, výplata dávky zastavena nebo dávka odejmuta. 

Forma výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi.

Dávky se s účinností od 1. 1. 2012 vyplácejí prostřednictvím karty sociálních systémů. Plátce dávky určí způsob výplaty dle schopností a možností osoby v hmotné nouzi s dávkou hospodařit a využít ji k určenému účelu, a sice převodem na účet, v hotovosti, využitím platební funkce karty, prostřednictvím poukázky či přímou úhradou. V případě příspěvku na živobytí může určit plátce dávky výplatu tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % dávky bude poskytnuto využitím platební funkce karty nebo poukázky.

Více informací a příkladů naleznete na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí www.mpsv.cz. 

- Kancelář veřejného ochránce práv, leden 2012