Vyplývá to z průzkumu firmy KPMG, který zveřejnila v pondělí.

Z výsledků aktuálního průzkumu celosvětové sítě poradenských společností KPMG Individual Tax nad Social Security Rate Survey plyne, že Česká republika má v rámci Evropské unie daň z příjmů fyzických osob relativně nízkou – její nominální sazba představuje 15 procent. Obdobnou sazbu má ještě Litva a nižší pak jen Bulharsko (10 procent).

V Česku se však pracuje s tzv. superhrubou mzdou, která zahrnuje i sociální pojištění placené zaměstnavatelem, a kterou jiné daňové systémy neznají. Efektivní srovnatelná sazba je potom 21 až 22 procent.

Při srovnání je navíc třeba vzít v úvahu také odvody na sociální pojištění, které jsou v tuzemsku výrazně vyšší než v mnohých jiných členských zemích.

Superhrubá mzda je český vynález..

"Jde o český vynález (superhrubá mzda - pozn. red.), který v ostatních evropských daňových systémech nenajdete. Jednou z jeho nevýhod je, že snižuje průhlednost českého daňového systému a komplikuje jeho srovnání s ostatními zeměmi," zhodnotil koncept superhrubé mzdy Jan Žůrek, řídící partner společnosti KPMG Česká republika.

Hlavním zjištěním průzkumu je, že pokud v roce 2010 došlo k zásadním změnám ve zdanění příjmů fyzických osob, pak to bylo většinou směrem nahoru. Existují však i výjimky – některé vlády se rozhodly sazby snížit, a stimulovat tak případné investory.

Navýšení celosvětového průměru sazby daně z příjmů fyzických osob o 0,3 procenta má "na svědomí" především Evropa. K dílčím změnám ovšem dochází i mimo evropský kontinent. "Globální pokles v horních sazbách daní z příjmů, který probíhal v posledních sedmi letech, se jak se zdá chýlí ke konci," uvedla KPMG ve zprávě.

Přestože ve většině zemí daňové sazby zatím zůstávají stejné, zaznamenal letošní průzkum obecný vzrůstající trend. Ukazuje se, že vlády pomalu začínají zvýšení daňové sazby vnímat jako prostředek pro boj se státním dluhem.

"Daňové úřady jsou pod vzrůstajícím tlakem státu, který vyžaduje, aby identifikovaly a zajistily čím dál větší výnosy do státního rozpočtu. Začínají proto vyvíjet velmi sofistikované a pečlivé aplikace daňových pravidel," uvedl Žůrek.

Průzkum ukázal, že hlavní změny v oblasti daňových sazeb se letos odehrály v Evropě. Nejvyšší daně z příjmů fyzických osob stále platí občané Evropské unie, v níž průměrná sazba za poslední rok vystoupala téměř o půl procenta.

Iniciativy vlád ve střední a východní Evropě ohledně nízké rovné daně, které generovaly historicky nevídaný sestupný trend, v tuto chvíli stagnují. Estonsko, které rovnou daň zavedlo jako první již v roce 1994 a do roku 2012 zamýšlelo snížit sazbu na 18 procent, bylo nuceno své plány přehodnotit. Lotyšsko navýšilo svou rovnou daň z 23 procent v roce 2009 na 26 procent v roce letošním.

V západní Evropě se vzrůstající trend, který loni iniciovalo Irsko svým pětiprocentním navýšením, rozšířil i do dalších zemí. Zatímco v Irsku letos horní sazby vzrostly o jedno procento, Velká Británie je zvedla ze 40 procent v období 2009/10 na 50 procent v období 2010/11, což je v celosvětovém měřítku nejvyšší nárůst sazeb.

Také ostatní západoevropské vlády pokračují ve snaze zvýšit daňové výnosy. "Island, který se vyrovnává s kolapsem celého svého bankovního sektoru, nahradil systém rovné daně progresivním zdaněním a navýšením horní hranice daně z příjmů fyzických osob o zhruba devět procent. Řecko v odpovědi na alarmující deficit veřejných financí zvedlo horní hranici o pět procent. Portugalsko ji zvýšilo o téměř čtyři procenta a Francie o jedno procento. Na druhé straně Dánsko ve snaze stimulovat spotřebitele k větším nákupům snížilo horní sazbu o téměř sedm procent," uvedla KPMG ve zprávě.

-Dana Rybáková,Mediafax

Může se hodit:

- Rusko začne lákat investory na nízké daně

- Daně v roce 2010 - na co rozhodně nezapomenout

- Daňový kalendář pro rok 2010 - kdy platit jaké daně