Podle Nejvyššího správního soudu totiž revizoři mohou k zadržení černého pasažéra použít jen přiměřených prostředků nutné obrany. Zjednodušeně řečeno, revizoři mohou černého pasažéra zastavit jen takovým způsobem, aby mu nezpůsobili újmu na zdraví, navíc pouze na dobu, než přijede městská či státní policie.

Problém však je v určení právě hranice přiměřené obrany. Ta je totiž velmi tenká a i proto se už na soudech množí případy, kdy si černí pasažéři stěžují na postup a především omezení osobní svobody ze strany revizorů. Jen v Praze totiž v loňském roce revizoři přistihli 280 tisíc černých pasažérů a takových, kteří se s pokutou nechtějí pokorně smířit, se v takovém počtu najde vždy část najde.

Samotní revizoři mají stejná práva bránit majetek svůj, či svého zaměstnavatele, jako všichni ostatní občané Česka. Nic víc, nic míň. Nemají oproti ostatním žádnou zvláštní výsadu, jak se proti agresorům bránit.

"Revizor je zaměstnancem soukromého subjektu, tudíž není úřední osoba nebo činitel. Na druhou stranu může přiměřeně zabránit, aby ochránil majetek svého zaměstnavatele," vysvětlil mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

Někdy tak nezbývá než například zamknou černého pasažéra v trolejbusu, jako se to stalo ve středu v Pardubicích. Dosavadní snahy revizorů získat alespoň nějaká privilegia však ztroskotaly. "Zkoušel jsme i přes ministerstvo vybojovat pro naše zaměstnance nějakou větší ochranu, ale bohužel," popsal ředitel Dopravního podniku Pardubice Tomáš Pelikán.

Nejsou však jediným zaměstnáním, které sužují takové problémy. Podobně jako revizoři jsou na tom také hostinští či třeba ochranka v supermarketech.