Chcete riskovat? Spořte na důchod ve druhém pilíři
7. 6. 2012 – 22:46 | Penze | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Při úvahách o výhodnosti druhého pilíře penzijní reformy bývají prezentovány dvě kriteria: věk a výše výdělku účastníka. Zda se ale tato forma spoření na důchod vůbec někomu vyplatí, bude záležet na řadě jiných okolností. Rizika každopádně ponese každý, kdo do druhého pilíře vstoupí.
Jeden hlavní důchodový pilíř a dva pomocné
Stávající průběžně financovaný důchodový systém je s ohledem na očekávaný demografický vývoj dlouhodobě neudržitelný. Klesající počet lidí v produktivním věku v budoucnu nebude schopen uživit narůstající počet důchodců. Žádné rezervy a dodatečné zdroje, které by bylo možno použít na zmírnění narůstající nerovnováhy mezi příjmy a výdaji, systém neobsahuje. Řešením je podpora porodnosti, posouvání hranice důchodového věku a postupné navyšování daňové zátěže pracujících doprovázené poklesem výše vyplácených důchodů.
Uvedené parametrické změny ovšem musejí zůstat v rozumných mezích a pro udržitelnost stávajícího systému nemusí stačit. Proto je tu důchodová reforma, jejímž cílem je i částečný přechod k fondovému (kapitálovému) důchodového systému. Budoucí důchodci se tedy nebudou muset spoléhat jen na mezigenerační solidaritu a ochotu budoucích plátců daní nést zátěž financování jejich důchodů. Část finančních prostředků budou moci po odchodu do důchodu získat z rezervy, kterou si za přispění státu vytvoří.
Nosným prvním pilířem budoucího důchodového systému nadále zůstává průběžně financovaný důchodový systém. Doplněn je o možnost vyvést 3 % vyměřovacího základu mzdy do systému důchodového spoření tvořícího druhý pilíř. Ten, kdo se rozhodne této možnosti využít, bude do průběžného systému odvádět místo 28 % jen 25 % vyměřovacího základu – mzdy. Ke zmíněným 3 % ale bude muset do zvolených penzijních fondů povinně odvádět ještě další 2 % ze svého (srážkou z hrubé mzdy).
Člověk, který se rozhodne do druhého pilíře nevstoupit, zůstane nadále účastníkem pouze průběžně financovaného důchodového systému a důchod mu bude vyplácet stát. Pokud do druhého pilíře vstoupí, bude dostávat jednak státní důchod (snížený krácením procentní výměry odvozované z výše výdělků) a vedle toho i penzi vyplácenou z finanční rezervy vytvořené v soukromých penzijních fondech. Kromě těchto dvou pilířů existuje možnost využít i zcela samostatného třetího pilíře tvořeného doplňkovým penzijním spořením.
Rizika, kam se podíváš
Hlavním rizikem průběžně financovaného důchodového systému je demografický vývoj. Tento systém žije přítomností. Nezahrnuje žádné dodatečné zdroje vzniklé vytvářením a zhodnocováním kapitálových rezerv. Vybrané prostředky hned spotřebovává. Problémem je v tom, že nebude-li počet plátců do systému v rozumném poměru s počtem příjemců, kteří z něj čerpají, systém se začne zadrhávat. Potřebu jeho dofinancování stát prozatím řeší na úkor dalšího zadlužování, což nejde do nekonečna.
Kalkulačka: Spočítejte si jak se vám ne/vyplatí penzijní reforma
Kouzlo kapitálového druhého pilíře spočívá v zapojení soukromých subjektů – penzijních společností, které umístěním postupně vytvářených úspor na finančních a kapitálových trzích mají zajistit jejich zhodnocení. Rizik, která přitom nese účastník, je celá řada. Po celou, zpravidla velmi dlouhou, dobu akumulace kapitálu bude muset spoléhat na serióznost a fundovanost penzijních společností. Bez ohledu na to, kterou z nich si vybere, žádnou záruku zhodnocení úspor mít nebude.
Velkou neznámou je s ohledem na extrémní délku investičního horizontu především budoucí vývoj trhů. Veškeré výpočty obvykle uvažují s kladnými ročními výnosy penzijních fondů od 2 do 7 %. Realita ale může být jiná. Prostředky uložené v dluhopisových a konzervativních fondech mohou být výrazně znehodnoceny inflací. V případě vyvážených a dynamických fondů je pak velkou neznámou další směrování kapitálových trhů. Stačí si vzpomenout na situaci Islandu, Irska, Řecka, Španělska před pouhými pěti lety a v současnosti.
Přes existenci přísných pravidel pro fungování penzijních společností, kontrolní funkci depozitářů i státního dozoru není vyloučeno riziko ztrát způsobených selháním osob a vnitřních procesů.
Zcela zásadní roli zde hraje také riziko změn podmínek fungování systému. Otázkou není, zda se stávající podmínky důchodového spoření někdy změní, ale jen kdy k těmto změnám dojde a jak budou výrazné. V úvahu přichází celá řada možností od méně či více zásadních úprav až po úplné zrušení druhého pilíře.