Průzkum se týkal ekonomické situace a materiálních životních podmínek ve středoevropském srovnání.

První otázka se týkala toho, jak respondenti vidí ekonomickou situaci své země. Jak ukazují výsledky, ve všech středoevropských zemích zapojených do výzkumu respondenti hodnotí současnou ekonomickou situaci častěji negativně než pozitivně, i když s poměrně velkým rozdílem mezi nejlepším a nejhorším hodnocením. V případě Polska, kde hodnocení dopadlo relativně nejlépe, podíl nepříznivého hodnocení dosahoval jen o málo více než jedné třetiny (36 procent), přičemž asi pětina (21 procent) Poláků hodnotila ekonomickou situaci ve své zemi naopak příznivě, takže rozdíl činil pouze 15 procentních bodů. V České republice, která výsledkově skončila s velkým odstupem druhá, současnou ekonomickou situaci hodnotí kriticky již bezmála dvoutřetinová většina (64 procent) občanů při devíti procentech pozitivních ohlasů, což představuje rozdíl 55 procentních bodu.

Slováci jsou ještě pesimistější

Na Slovensku lidé tamní ekonomickou situaci vnímají ještě o trochu kritičtěji než v Česku, když sedm z deseti (70 procent) Slováku hodnotí situaci negativně, zatímco pozitivní vyjádření byla pouze sporadická (čtyři procenta). Nejhůře ekonomickou situaci ve své zemi vnímají Maďaři, z nichž téměř tři čtvrtiny (74 procent) ji hodnotí kriticky.

Očekávání budoucího ekonomického vývoje nabízí podle průzkumu dosti odlišný obrázek oproti samotnému hodnocení. Relativně nejoptimističtějšími jsou v tomto ohledu sice opět Poláci, mezi kterými podíl očekávajících zlepšení nepatrně převýšil podíl těch, kdo očekávají opačný posun situace. Ovšem na druhém místě za Poláky se z hlediska očekávání budoucího vývoje ekonomické situace pohybují Maďaři, mezi nimiž více než pětina (21 procent) čeká zlepšení, což je dokonce nepatrně více než v Polsku, ale na druhé straně více než třetina (36 procent) Maďarů naopak počítá se zhoršením.

<%Anketa114%>

Se zřetelným odstupem za Maďary pak figurují Slováci, z nichž zlepšení očekává jen o málo více než desetina, zatímco dvě pětiny počítají se zhoršením ekonomické situace. Relativně nejméně příznivá očekávání pak v létě 2011 vyjadřovali Češi, mezi nimiž je také asi desetina optimistická, avšak zhoršení ekonomické situace předpokládá zhruba polovina z nich. Očekávání Maďarů, Čechů a v menší míře i Slováků se od počátku roku zhoršila.

Materiální životní podmínky svých domácností hodnotí respondenti v Polsku a ČR častěji kladně než záporně, přičemž Poláci jsou ve svých vyjádřeních mírně optimističtější. V Polsku se podíl pozitivního hodnocení materiálních životních podmínek blížil ke dvěma pětinám, zatímco negativní hodnocení bylo pod hladinou jedné pětiny. Mezi českými občany pozitivní vyjádření v tomto ohledu uvedla více než třetina, negativní hodnocení pak činilo asi pětinu. Na Slovensku tentokrát naopak mírně převážilo negativní hodnocení, které uvedla třetina tamních respondentů, nad hodnocením pozitivním, které bylo pod úrovní jedné pětiny. Nejskeptičtější pohled na materiální životní podmínky svých domácností mají obyvatelé Maďarska, kde pouze 10 procent vidí situaci svých domácností kladně a 48 procent naopak záporně.

V očekávání budoucího vývoje materiálních podmínek svých domácností jsou relativně nejoptimističtějšími znovu obyvatelé Polska, když v jejich případě podíly předpokládaného zlepšení i zhoršení byly prakticky vyrovnané. Poměrně malý převis předpokládaného zhoršení nad očekávaným zlepšením se objevil u Slováků, o něco větší byl pak zaznamenán v Maďarsku. Relativně nejhorší očekávání vývoje materiálních životních podmínek svých domácností mají Češi, z nichž více než dvě pětiny se obávají zhoršení.

-Libor Popela | MED