Bionafta tedy obsahuje minimálně 31 procent MEŘO, zbytek tvoří běžná motorová nafta. Dříve se uvádělo, že zbytek tvoří odsířená motorová nafta, která měla být kvalitnější, než běžná motorová nafta. Výsledná směs tak neobsahovala síru (a po spálení nevykazovala žádné oxidy síry), což je bezesporu přínos. Dnes by měla bionafta (tedy směsná nafta) obsahovat minimálně nulové množství síry, maximálně 40 mg/kg. Oproti běžné motorové naftě, která smí obsahovat až 350 mg síry na kilogram (ČSN EN 590), je to přeci jenom o dost lepší. Česká rafinérská se na svých stránkách chlubí, že vyrábí motorovou naftu s obsahem síry max. 50 resp. 10 mg/kg. A od 1. ledna 2009 nebude moct být v žádné motorové naftě větší obsah síry než 10 mg/kg. Každopádně bionafta smí obsahovat síry max. 40 mg/kg, to říká norma (ČSN 65 6508). Alespoň zatím. Se zpřísňováním sírových limitů u motorové nafty se ale budou určitě tyto limity zpřísňovat i pro bionaftu. Motorové vlastnosti Bionafta má o něco nižší výkon (cca o 5 %), než klasická motorová nafta. Nejvíce to poznáte (pokud to vůbec poznáte) při jízdách s plně naloženým autem např. do kopce, při potřebě vytočit danou rychlost do vyšších otáček. Bionafta je prostě o trochu línější. Ale co, my dieseláci stejně nejezdíme na Masarykově okruhu, takže co :) Spolu s o trochu nižším výkonem se může dostavit o něco vyšší spotřeba, i když to bych řekl, že je velmi subjektivní a závislé na řadě věcí. Tankování a míchání s motorovou naftou Vzhledem k tomu, že bionafta je sama o sobě směs MEŘO a motorové nafty, není s jejím dalším mícháním (v nádrži auta myšleno) s motorovou naftou žádný problém. Můžete si tedy tankovat jak uznáte za vhodné a neřešit, jestli máte v nádrži motorovou naftu či bionaftu. Přechod na provoz na bionaftu Při přechodu na provoz na bionaftu je dobré si pohlídat palivový filtr. Bionafta je detergentnější (víc rozpouští), než běžná nafta, takže může odplavit a „rozpustit“ některé usazeniny, které v motoru a celé soustavě vznikly při provozu na motorovou naftu. To motoru ve výsledku prospěje. Tyto usazeniny se ale někde musí zachytit, pokud se rovnou nespálí. A zachytí se zpravidla v palivovém filtru, který je dobré vyměnit o něco dříve, než normálně, aby se nezhrošila rapidně jeho průchodnost a tím se celkově neovlivnil chod motoru. Typy bionafty V Čechách už byste měli narazit jen na bionaftu tzv. 2. generace, tj. směsnou naftu tvořenou podílem MEŘO a motorové nafty. Ta se označuje jako SMN 30 a SMN 5. SMN 30 je směsná nafta (tedy pro nás bionafta) s obsahem MEŘO vyšším než 31 procent. SMN 5 obsahuje oproti tomu 3–5 procent MEŘO. Toto označení byste měli najít u stojanů čerpacích stanic, kde bionaftu tankujete. Značky bionafty Asi nejznámější značkou bionafty je bionafta Setadiesel společnosti Setadiesel a.s. Tuto bionaftu svého času (ještě v roce 2004) prodávaly skoro všechny čerpací stanice OMV. OMV ji od Setadieselu odebíralo, dělalo si na ni vlastní testy a díky tomu se nejvíc rozšířila a dostala do povědomí. Dokonce se začala brát jako jistá značka. Pokud vím, nikdy s ní nebyly problémy. Jenže nyní, kdy je bionafta v ČR opět v prodeji (a zatím velmi krátce), ji OMV zatím nikde neprodává. Je to pravděpodobně vinou podivného stavu, kdy málo lidí ví, jak to bude s bionaftou v roce 2006. Takže OMV pravděpodobně zatím vyčkává. Další bionaftou býval BIOPAL 22, NaturDiesel, MyraDiesel atd. Všechno to jsou bionafty (směsné nafty) velmi podobných vlastností, akorát od jiných výrobců. Vzhledem k tomu, že zatím není jasné, jak to bude s bionaftou v roce 2006, firmy (prodejci i výrobci) zatím pravděpodobně vyčkávají a proto není moc z těchto značek u pump vidět. Bohužel. Z čeho se bionafta vyrábí Metylestery řepkového oleje, které jsou v bionaftě zastoupeny – jak už bylo několikrát řečeno – zhruba z 30 procent, se vyrábí z řepky olejné. To je ta rostlina, kterou můžete vidět nahoře na úvodním obrázku celého webu, ale hlavně na velké části českých polí. Kvete poměrně brzo žlutým květem, rostlina dosahuje výšky zhruba okolo 1m, má holý stonek našedivělé či šedozelené barvy. Lidé si ji často pletou s hořčicí, která však má chlupatý stonek a není zabarvena do šediva. Řepka rovněž šíří – když kvete – kolem pole specifický pach, který po čase velmi dobře poznáte. Řepka je pro pole velmi náročná plodina, která z něj „vysaje“ hodně živin. Proto ji lze na tom samém poli pěstovat minimálně s odstupem čtyř let. Tím je celkem přesně dané maximální množství řepky, které lze v ČR za rok vypěstovat. Ekologie 30 (5) procent bionafty jsou MEŘO, tedy produkt získaný z vypěstované rostliny, řepky olejné. 30 procent bionafty lze tedy získat z obnovitelných zdrojů. Řepka olejná na sebe ve fotosyntetické reakci naváže více CO2, než vznikne následným spálení MEŘO. Bionafta není toxická a je biologicky odbouratelná — během 21 dnů z 90 procent. Bionafta při spálení v motoru lépe shoří, čímž se snižují celkové emise spalovacího procesu, tedy i sazí atd. Motor má tišší a měkčí chod. Někteří lidé uvádějí, že energetická investice do výroby bionafty je vyšší než to, co bionafta pak ve výsledku poskytne. Může být, nevím přesně. Netvrdím, že bionafta spasí svět. V současné době je ale jednoznačně perspektivním palivem díky svým příznivým ekologickým vlastnostem. MEŘO MEŘO je zkratka pro MEtylestery Řepkového Oleje, současně s touto zkratkou se můžete setkat i s evropskou FAME (Fat Acid Methylesther, tj. metylestery mastných kyselin). Metylestery řepkového oleje jsou základní složkou bionafty (více o bionaftě na stránce Co to je) a vyrábí se rafinačním procesem — tzv. esterifikací, kdy se mísí olej vylisovaný z řepkových semen s metanolem za „spolupráce“ dalších katalyzátorů (hydroxid sodný). Vedlejším produktem výroby metylesteru je glycerin, který lze použít dále v chemickém průmyslu, k výrobě mýdel, zubních past, atd. V zahraničí se k výrobě MEŘO používá např. olej ze sójových bobů. MEŘO se používá jako základní a stěžejní složka současné bionafty (2. generace). V té je ho obsaženo minimálně 30 procent (maximálně 36 procent) a je z velké části zodpovědný za její příznivé ekologické vlastnosti. Je podle CEC-L 33-T 82 z 98 procent biologicky odbouratelný do 21 dní a tuto velmi příznivou vlastnost „dává“ i celé bionaftě. MEŘO je čirá kapalina bez jakýchkoliv nečistot, zabarvená do žluta, s vodou nemísitelná. MEŘO je hořlavá kapalina III. třídy nebezpečnosti, neobsahuje PCB ani látky obsahující těžké kovy. Při znečištění půdy se MEŘO samo biologicky odbourá. [ Zdroj: biodiesel.cz ]