Ani u bank nejsou pojištěné veškeré peníze. Vyznáte se?
8. 8. 2016 – 10:01 | Spoření | Martin Slapnička | Diskuze:
Lidé v Česku chtějí od svých úspor především jistotu. Tu má zvýšit (a zvyšuje) pojištění vkladů. Ale které vklady jsou a které nejsou pojištěné? Lidé se pletou víc, než je zdrávo.
Průzkum finanční gramotnosti ministerstva financí ukázal na závažné neznalosti české populace. Jednou z nich je i představa o pojištění vkladů. Přestože lidé požadují především jistotu návratnosti uložených úspor, kterou pojištění vkladů bezesporu zvyšuje, nevědí, kde vklady pojištěné mají a kde nikoli.
Nejlepší představu mají lidé u bank. Vklady z nich za pojištěné považuje 83 % respondentů průzkumu Ministerstva financí ČR pořádaného agenturou ppm factum, který je součástí mezinárodního průzkumu finanční gramotnosti OECD. Pouze 6 % dotázaných se domnívalo, že vklady v bankách pojištěné nejsou.
Graf 1: Pojištění peněz u finančních institucí
Zdroj: MF ČR, Výsledky měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace České republiky 2015
Ani u bank nejsou ale pojištěné veškeré peníze. Na bankovní přepážce lze pořídit investici do podílových fondů (včetně zajištěných) či do rezervotvorného životního pojištění (prodávaného s cílem splnit plán) či obdobné investice, které do pojištění vkladů nespadají. Kolik lidí je přesvědčeno o opaku, ovšem průzkum již neuvádí – tak detailní není.
Pojištění vkladů u družstevních záložen není v příliš širokém povědomí. A navíc v loňském roce dostalo povážlivou trhlinu. Pro nové vklady od 1. 7. 2015 nesmí kampelička úročit tu část vkladu, která přesáhne desetinásobek členského vkladu do družstva. Pro všechny vklady, i pro ty již dříve uskutečněné, pravidlo začne platit od 1. 1. 2018. Pokud chce mít střadatel úročen např. 1 mil. Kč, musí jako členský vklad vložit 100 tis. Kč – a tímto vkladem se podílí na ziscích a ztrátách celé záložny. Pokud by kampelička zkrachovala, mohl by o svůj vklad přijít. A pravděpodobně by o něj i přišel.
Do družstevních záložen ovšem vkládá své peníze spíše menší část populace, tudíž je pochopitelné, že ostatní se o pojištění vkladů v kampeličkách příliš nezajímají a správnou odpověď „netrefili“. Totéž platí i u pojištění vkladů u obchodníků s cennými papíry, kde se počet drobných investorů počítá v řádu desítek tisíc. Mnohem víc znepokojivé jsou ale výsledky o pojišťovnách a penzijních fondech.
Vklady u pojišťovny nejsou pojištěné!
Přesvědčení o pojištění vkladu u pojišťovny vyplývá z (chybného!) tvrzení, že peníze jsou u pojišťovny, a tudíž jsou pojištěny. Nejsou. Naopak peníze u pojišťovny např. prostřednictvím investičního životního pojištění (IŽP) jsou ve větším nebezpečí než přímá investice do stejného podílového fondu. Pomineme-li poplatky, které jsou u pojištění znatelně vyšší než u investičních společností, zvyšuje riziko samotná pojišťovna.
U investice do podílových fondů je oddělen majetek investora od majetku investiční společnosti, která podílový fond spravuje. Pokud investiční společnost hospodaří špatně a zkrachuje, investora do podílového fondu se to nijak významně nedotkne. V pravděpodobném scénáři pouze přejde pod hlavičku jiné investiční společnosti, které správce konkurzní podstaty či insolvenční správce kmen klientů i s podílovým fondem prodá.
Jinak je tomu u pojišťoven. Při investici do IŽP peníze sice směřují (po uhrazení všech poplatků) do stejného podílového fondu, ovšem ten je ve vlastnictví pojišťovny. Klient má pouze pohledávku vůči pojišťovně. A pokud by pojišťovna zkrachovala, klient se postaví do řady vedle ostatní věřitele pojišťovny a bude čekat, jestli na něj z majetku pojišťovny něco zbyde.
Pravděpodobnost krachu pojišťoven v Česku je poměrně nízká až zanedbatelná. To ale u bank také. Přesto se to stát může – a právě na snížení dopadů bankrotu bank a předcházení runu na banky bylo pojištění vkladů u bank zřízeno. U pojišťoven „run na pojišťovnu“ (příliš) nehrozí, a tak se tím politici (zatím?) nezabývali.
Investiční riziko, tedy riziko, že nevyjde investice a akcie či dluhopisy v portfoliu podílového fondu nevydělají, ale prodělají, je v obou případech stejné, pokud je investováno do stejného podílového fondu.
Vklady u penzijních fondů nejsou pojištěné!
Rozšířenou a průzkumem potvrzenou představou laické veřejnosti je, že vklady u penzijních fondů jsou pojištěné – přinejmenším u tzv. transformovaných fondů, které garantují návratnost vkladu. Chyba! Představa vychází z mylného přesvědčení, že když stát něco dotuje, musí to také garantovat. To ale platí možná tak v případě Čapího hnízda či obchodu se spalováním krajinotvorné řepky olejné.
Penzijní fondy pojištěné nejsou. U transformovaných fondů (dřívějšího penzijního připojištění) je sice dána povinnost připisovat každoročně nezáporné zhodnocení, tuto povinnost a „garanci“ za ni ovšem zákon ukládá na provozovatele penzijního fondu – penzijní společnost. Pokud ta zkrachuje, může si zákon říkat, co chce… ale kde nic není, ani finanční úřad nebere.
Jaká je výše pojištění vkladů
Pojištění vkladů v bankách je na 100 % vkladu až do výše 100 tis. EUR (či ekvivalentu v českých korunách). Toto ale ví pouze 16 % dotázaných. Dalších 20 % si myslí, že pojištěno je jen 50 tis. EUR.
Graf 2: Představa o výši pojištění vkladů
Zdroj: MF ČR, Výsledky měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace České republiky 2015