Výnos penzijního připojištění alias doplňkového penzijního spoření bude mít i po reformě samozřejmě dvě složky. Tou první je příspěvek státu, který prošel určitou změnou platnou pro transformované i účastnické fondy, druhá složka výnosu celého produktu je pak zhodnocení vybraného fondu. Nové účastnické fondy budou nabízet 4 investiční strategie, od konzervativních až po dynamické. Škála možných zhodnocení se nám tak ve třetím pilíři značně rozšiřuje.

Státní příspěvky

U transformovaného fondu očekáváme roční zhodnocení kolem 2 % p.a., stejně tak u konzervativního fondu a fondu státních dluhopisů. V případě vyváženého fondu by se zhodnocení mohlo dlouhodobě pohybovat mezi třemi až pěti procenty ročně. Dynamický účastnický fond by měl investovat zejména do akcií a jeho zhodnocení by se dlouhodobě mohlo blížit 5 – 7 % p.a.

Můžeme konstatovat, že při vkladu 1000 Kč a čerpání státního příspěvku 230 Kč jsme dosáhli bezrizikového zhodnocení našich vkladů ve výši 23 %. Ještě jsme nepřipsali druhou složku výnosu, kterou je zhodnocení fondu, a již se se dostáváme do téměř vysněné situace každého investora. Problémem ovšem je, že těmito 23 % se zhodnocují pouze nově příchozí prostředky. Celková dosavadně naspořená suma se „úročí“ pouze dosaženým výnosem fondu. S rostoucí sumou naspořených prostředků a prodlužující se dobou spoření tak klesá celková míra zhodnocení, až se nakonec může stát, že výnos ve formě státního příspěvku bude mít zanedbatelný význam.

Efektivní úrok

V tomto případě se pro nás velmi důležitým ukazatelem stává tzv. efektivní úrok. Ten nám říká, jaké je celkové zhodnocení námi vložených prostředků po započtení obou složek výnosu, tedy státního příspěvku a zhodnocení fondu.

Kolize s likviditou

Při pohledu na efektivní úrok doplňkového penzijního spoření si ovšem každý může říci, že i když se s rostoucí dobou spoření tento efektivní úrok snižuje, pořád ve většině případů dostanu slušné procento výnosů ve formě státních příspěvků. Tento nadvýnos fondu je ovšem vykoupen velmi omezenou likviditou našich prostředků. Nechceme-li přijít o státní příspěvky a ještě k tomu zdaňovat výnosy, musíme si počkat až do důchodového věku.

Kromě toho věřit, spoléhat a kalkulovat s tím, že příštích 30 let budou podmínky stejné jako doposud, je čiré bláznovství. Tato dotace od státu může být kdykoliv pozměněna, a efektivita celého produktu tak může radikálně poklesnout. Stavební spoření je toho jasným důkazem.

Investice s vyšší likviditou

Pokud bychom si nasimulovali investici stejné částky např. do podílových fondů při stejných parametrech a totožných horizontech, sumy naspořených prostředků na konci investice vypadají následovně: Při porovnání se simulací hodnoty v doplňkovém penzijním spoření můžeme sledovat, že při delších horizontech stačí v mnoha případech vyšší zhodnocení o pouhý jeden procentní bod, abychom vyrušili efekt státních příspěvků. Navíc podílové listy můžeme ve většině případů kdykoliv prodat, fond je má povinnost odkoupit. Likvidita našich prostředků je tedy na nesrovnatelné úrovni.

Co si z toho odnést?

Dovolím si tvrdit, že pro starší občany, kteří mají zhruba 5 až 15 let do penze, je doplňkové penzijní spoření naprosto bezkonkurenční produkt. Vložené prostředky se díky státnímu příspěvku zhodnotí vysokým úrokem s prakticky minimálním rizikem.

Naopak pro mladé lidi s dlouhým investičním horizontem, jejichž příprava na penzi by se měla skládat hlavně z dynamických investičních produktů, ztrácí státní příspěvky svoji konkurenční výhodu. Jejich podíl na celkovém výnosu velmi rychle klesá s rostoucí dobou účasti. Pravidelná investice do podílových fondů je nesrovnatelná, co se týče likvidity i množství investičních příležitostí, ve kterých je možné dosáhnout vyšších výnosů než v případě účastnických fondů.

-Jan Valášek | Více na Investujeme.cz